Na co se v novém ročníku nejvíc těšíte?
Já osobně na to, že si zahraji se svým synem. Je mu 14 a půl, za dospělé smí hrát mistrák od patnácti. Už hrál v áčku v létě na turnaji.

Pořád budete hrát?
Míra Janota hraje v padesáti okresní přebor, tak klidně budu taky hrát do padesáti. (úsměv) My jsme ta generace, která má fotbal na celý život. Navíc jsem měl štěstí, že se mi vyhýbala zranění, nohy mám v pořádku.

Máte nějaké posily?
Byl s námi Chukwuma, přemýšleli jsme, že ho uděláme. Získali jsme Helíska a Ptáčníka. První může hrát i za áčko, druhý je spíš do béčka. My to máme hlavně o partě. Když někoho oslovíme, tak to musí mít dobře nastavené. Takže nikdy nemáme moc změn. A každý, kdo za nás hraje, si zahraje, o tom by fotbal v nižších soutěžích měl být. Když už střídá, tak aspoň na 25 minut.

Máte hodně dětí. To v Modlanech dřív nebylo.
Já když přicházel, bylo jich deset. Je to i tím, že máme dobré podmínky, dost trenérů. Teď budeme mít i dorost, bude to sloučený tým Modlan a Srbic, vedou ho Karel Jelen s mladým Verbou. Takže už máme všechny kategorie, chybí nám jen ženy. (smích) V přípravce jich je sedm, tak třeba někdy… (smích)

Mládež vám tedy dělá radost.
Obrovskou! Přibyly nám děti i do ostatních kategorií, a to jsme ani nemohli dělat nějaký velký nábor.

A jaká byla příprava áčka?
Tréninky měly úroveň, hlavně ty úterní – na ně chodilo až 20 lidí z áčka a béčka. Uspořádali jsme turnaj, hráli jsme Korona Cup. Bylo to na pohodu. Doma jsme hráli v pátek v podvečer, aby byl volný víkend. Líbí se nám to tak.

Takže pak po zápase do hospůdky?
Já ne. Já jsem napůl abstinent. Hlídám se, hlavně ve sladkém. Snažím se udržovat, abych mohl hrát, i se mi podařilo zhubnout.

Ještě je něco v Modlanech nového?
Pro děti máme nové hřiště, které je přímo v areálu. To je fajn pro rodiče, kteří mají víc dětí, že nemusí mimo areál na hřiště, když je trénink nebo zápas. Hodně nám se vším pomáhá obec.