Kliknutím zvětšíte
V nejnovějším tématu Sportovního deníku se dozvíte i to, jak se kluby z nejrůznějších koutů republiky staví ke "slavným" trikotům, v nichž hrají.
Studie: Ať žije červená barva
Leckoho překvapí, co všechno ovlivňuje průběh zápasu. Není to jen taktika, kvalita a forma hráčů nebo rozhodčí. Roli hrají i barvy! Z univerzity v britském Yorku vzešel letos návrh: „Změňte pravidla. Fotbalisté nesmějí nastoupit v dresech, které by mohly být matoucí.“ V rozsáhlé studii, jež dostala atraktivní název „Hledání Neymara“, bylo popsáno, že právě barevné kombinace obou týmů ovlivňují u hráčů rychlost jejich reakcí.
K úskalím dochází, když rozhodčí schválí dresy soupeřů, které jsou si blízké. Příklad? Červené dresy a bílé trenky na jedné straně a bílé dresy a červené trenky na straně druhé. Podle vědců poté dochází k většímu počtu nepřesností. „Problematické jsou také tmavé nebo šedé pruhy. Často splývají s okolím,“ podotýká Peter Thompson, vedoucí projektu.
Výzkumů s podobnou tematikou byste našli víc. Experti z nejrůznějších zemí především zkoumali efekt jednotlivých barev. Zajímavost? Panuje shoda – nejvíce bodují týmy, které hrají v červených dresech. Slušně dopadly také modrá a bílá. Na opačném pólu skončily šedivá a zelená.
S barvami si pohrávají i samotné kluby. Památná je snaha Norwiche, jenž v roce 2018 přemaloval kabinu hostujícího týmu. Narůžovo! „S tímhle nápadem původně přišli v Americe, ale tam byly podobné triky brzy zakázány. Barva totiž ovlivňuje naše chování. A zrovna růžová uklidňuje, uspává,“ vysvětlila psycholožka Karen Hallerová.
Pohled brankáře
Barvu svého dresu řeší hlavně gólmani. Podle pravidel se musejí odlišovat od rozhodčích, spoluhráčů i protihráčů. A tak leckdy strážce brány opravdu vyniká. „Já měl radši, když to byla taková hra na schovávanou,“ zavzpomínal Luděk Mikloško.
Někdejší reprezentant se v 90. letech minulého století proslavil v Anglii. „Už tehdy se to v těch klubech řešilo, ale klíčové stejně bylo, aby se brankář cítil dobře. Design je jedna věc, ale hlava dělá víc,“ podotkl rodák z Prostějova, jenž v prosinci oslaví šedesátiny.
Na jeden zážitek spojený s podobou dresu nezapomene. „Kustod nám tehdy ve West Hamu před sezonou přinesl tři varianty, které byly schválené. Když jsem viděl tu poslední, řekl jsem, ať to schová, že to si na sebe neobléknu. Byly to potrhlé barvy, říkal jsem tomu vykřičený dres. A fakt jsem v tom nechytal,“ dodal Mikloško.
Značka a cena: Je to důležité?
Nejčastější značky v Česku: Adidas, Alea, Joma, Nike, Macron, Puma
Méně známé značky v Česku: Erima, Jadberg, Uhlsport
Nejnižší cena dresů: 10 tisíc korun/jedna sada pro tým
Ceny dresů se významně liší. Týmy z nižších pater je obvykle nekupují každou sezonu, někde vydrží i pět let. Z bleskového průzkumu Deníku napříč zemí vyplynulo, že lepší dres se dá snadno sehnat pod tisíc korun a často s touto investicí pomáhají obce a sponzoři.
„Za jednu sadu utratíme kolem deseti tisíc,“ řekl Miloslav Kougl, šéf klubu z Benešova nad Ploučnicí, jenž působí v okresním přeboru na Děčínsku.
Průměrná cena za set pro normální dvacetičlenné mužstvo je však vyšší, obvykle týmy platí patnáct až dvacet tisíc korun. Zajímavost? Někde se řídí cenou, jinde pomáhají regionálním výrobcům/firmám.
Raritou je SK Kyselka: klub z Karlovarska objednal dresy v Chorvatsku.
Příběhy z regionů: Kdo kopíruje dresy?
Ajax Kolová
V republice najdete více Ajaxů, ale Kolová je unikátní v tom, jak sleduje dění v Nizozemsku. Aby ne, paralela s amsterdamským velkoklubem se nabízí. „Odjakživa nosíme červenobílé barvy,“ podotýká Martin Míček, předseda klubu. Mimochodem, Ajax se jmenuje i klub z Dyjákovic, což je vesnice na jižní Moravě. Ale tady vsadili na modrobílou kombinaci.
SK Šluknov
Kdepak jeden klub, Šluknov už hrál v dresech Manchesteru United, Realu Madrid, Interu Milán či Arsenalu. A letos fanoušci v nejsevernějším městě v Česku vídají Liverpool. Důvod? Jeden z místních fotbalistů se dostal do Číny, kde vyjednal speciální obchod. „Soupeři z těch dresů mají respekt. Ale když prohrajeme, slyšíme štiplavé poznámky,“ líčí Ladislav Čurgali, trenér Šluknova.
Sporting Mladá Boleslav
Kousek Portugalska najdete v Boleslavi. Tamní klub se jmenuje Sporting po vzoru giganta z Lisabonu. A co víc, letos se funkcionáři odhodlali k dalšímu kroku – nové dresy kopírují slavný klub. „V létě jsme rozjeli kampaň s názvem #jsemsporting, která díky stejným dresům propojuje dospělé i děti a ukazuje jednotnost našeho klubu,“ říká šéf oddílu Michal Bílek.
Sporting Mladá Boleslav vsadil na zelenobílou kombinaci Sportingu Lisabon
Juventus Mohelnice
Z názvu je patrné vše. Mohelnice se inspirovala v Juventusu, za což může dávný zápas tohoto týmu na Spartě. Tým z Hané hraje okresní přebor v barvách slavného turínského jmenovce a zakládá si i na tom, že dresy jsou takřka identické. Ozdobou klubovny je pak dres podepsaný Pavlem Nedvědem, který pomáhal sehnat Michal Prokeš, někdejší šéf úseku mládeže FAČR.
Sokol Bořetice
Říká se jim Celtic. Důvod? Mají podobné logo a nosí zelenobílé dresy jako tenhle skotský celek. „Začalo to v roce 1967, kdy vyhráli Ligu mistrů. Jde o klub s podporou katolíků, kteří jsou u nás v obci také, proto jsme si začali říkat Celtic Bořetice,“ vysvětluje šéf klubu Luděk Gloza. V týmu působil i František Veselý. Ano, ten Veselý, bývalý reprezentant. Hrál za benzín a víno.
FC Přední Kopanina
Daniel Kolář hrál na Barceloně. A dokonce skoro oblékl její dres. Zní to bláznivě, ale povedlo se mu to během angažmá v týmu z Přední Kopaniny. Právě tenhle celek hrající Pražský přebor totiž kopíruje slavný katalánský klub. „I na venkovní jsme měli ty její dresy, dřív ten reflexní, teď žlutý. Oni to ale mění tak rychle, že nestíháme,“ směje se boss FC PK Tomáš Cigánek.
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
