I tady fotbal skončil! Hráči se cítili jako zdechliny, po kterých šli supi

Jiřetín přitom z posledních tří zápasů vybojoval devět bodů. Postupně porazil 3:0 Velký Šenov, 3:1 Březiny a vše zakončil domácí výhrou 4:1 nad rivalem z Krásné Lípy. V sezoně ale také nasbíral dvě kontumace, jelikož po celý ročník bojoval s velmi úzkým kádrem.

close info Zdroj: Václav Černý zoom_in Jan Šimek, útočník, který v Jiřetíně odehrál deset let. V posledním zápase se dvakrát trefil útočník Jan Šimek, který tým vedl jako kapitán. „Sice se nám poslední zápasy vydařily, ale i tady jsme sestavu šili horkou jehlou. Museli jsme prosit naše padesátníky ze staré gardy, aby nám prostě pomohli,“ zakroutil hlavou 29letý odchovanec Varnsdorfu.

Jiřetín si dal ještě dva týdny na rozmyšlenou, ovšem nic zásadního se nestalo, takže klub z výběžku hlásí konec. „Řeklo se, že musí přijít minimálně pět zodpovědných fotbalistů. Druhou podmínkou bylo, aby se vedení týmů ujal někdo jiný, jelikož Ota Chládek s Dominikem Maternou už to prostě dělat nechtěli. Pro ně už to bylo doslova frustrující, aby od začátku týdne řešili, kdo půjde na zápas. Tohle se řešilo ještě dvě hodiny před zápasem. Sice nějaké náznaky byly, ale noví hráči nepřišli, takže se rozhodlo, že to nepřihlásíme,“ pokračoval fotbalista, který v sezoně nasázel 16 branek.

Šimek do Jiřetína přišel před deseti letech. Bylo mu tehdy 19, když se po pětileté pauze, k fotbalu vrátil. Ještě teď nevěří, že jiřetínský fotbal skončil. „Pár dní po posledním zápase jsme si nepřipouštěli, že je prostě konec. Nastavil jsem se tak, že když nebude Jiřetín, tak nikde hrát nebudu. Mám doma dvě malé děti, takže jsem si říkal, že když mi fotbalový závazek odpadne, tak jedině dobře,“ zamyslel.

Jenže sotva se zpráva o konci fotbalu v Jiřetíně stala oficiální, nabídky na další angažmá se šikovnému útočníkovi jenom hrnuli. „No, dostal jsem jich snad devět. Takže jsem trochu obrátil a teď se rozmýšlím, co dál. Tak trochu jsme si tady my hráči připadaly jako zdechliny, po kterých rychle skočili supi,“ usmál se.

O jeho služby stojí týmy z okresního přeboru, ale i celky, hrající I.A třídu. Tedy Šluknov a Rumburk. „Přiznám se, že to je hodně lákavé. Ale třeba Šluknov má ambice na postup, tam bych si ten režim musel úplně změnit. Tréninky tam budou prý třikrát týdně. Zájemcům z okresního přeboru by ani nevadilo, kdybych netrénoval a chodil jen na půlku zápasů,“ pokrčil rameny.

Hlasování rozhodlo, z okresu nikdo nepostupuje. Vyšší soutěž vyvolává obavy

Kraje

Někteří hráči odešli do nedaleké Chřibské, což Šimka trochu zamrzelo. „Upřímně bych to viděl obráceně, že třeba z Chřibské měl dorazit někdo k nám. Ale asi tam prostě měli aktivnějšího člověka, který nechce, aby tam fotbal skončil,“ mávl rukou.

Jiřetín přitom fotbalistům vždy mohl nabídnout dobře připravený trávník a krásný sportovní areál. Tým doplatil také na fakt, že mu v jeho řadách vlastně nezbyli žádní hráči ze samotné vesnice. „Byli tady dva kluci, ale ze staré gardy. Drtivá většina, včetně mě, jsme z Varnsdorfu, někdo bydlel v Horním Podluží. Kdysi tu hrávaly mládežnické týmy z Varnsdorfu, takže nám od nich, po konci v dorostu pár kluků přišlo,“ poznamenal.

Problémy s kádrem řešili v Jiřetíně už delší dobu. Kvůli tomu před pěti lety odmítli postup do krajské I.B třídy. „Tohle jsme řešili poslední dva, tři roky. Vlastně i v sezóně, kdy jsme přebor vyhráli, nás nebylo tolik, abychom mohli hrát vyšší soutěž. Nevím, jde asi o nějaké demografický vývoj, vznikla asi generační mezera. A dopadlo to takhle špatně,“ smutně hlesl hráč, který má mimo jiné závazky k církevní službě.

Přesto tamní sportovní areál nebude chřadnout, aktuálně ho využívá nový mládežnický tým Sport For All. „Ten vede Martin Hamada, který byl šéftrenérem mládeže FK Varnsdorf. Když tam skončil, tak se domluvil s tamním starostou a začal využívat hřiště v Jiřetíně. Má tady přes třicet dětí, je době, že to tady trochu bude žít,“ pokýval hlavou.

FOTO: Těchlovice mizí z fotbalové mapy! Klub ale bude dál fungovat

Okresy

Podle Šimka existuje šance, že by se v Jiřetíně mohl dospělý fotbal opět oživit. Je ale poměrně malá. „Musel by se najít jeden, nebo dva aktivní lidé, kteří by to opět dali dohromady. Samozřejmě by se musel dát dohromady kádr. My jsme taky měli problém v tom, že sice někdo nový přišel, ale dva nebo tři hráčů se zranili, museli na operaci a najednou nás stejně bylo málo. Uvidíme, co bude za rok,“ zamyslel se.

Za deset let svého angažmá v Jiřetíně nastřílel Jan Šimek hromadu branek, jednou oslavil titul okresního přeborníka. Na to, že by měl ale vzpomínat, si zatím nemůže zvyknout. „Já mám pořád pocit, že se neskončilo. Ale za půl roku nebo za rok už budu více vzpomínat. Já jsem se k fotbalu vrátil po pěti letech, do Jiřetína jsem se dostal náhodou. Těch deset let bylo úžasných, drželi jsme při sobě, byla tady dobrá parta i nálada. Nebyli jsme tým, který vedl 2:1 a stejně se hádal. Hlavně jsme si to chtěli užít. Často jsme hráli bez trenéra, pak nás tady vedl pan Winzig. Měli jsme nějaké tréninky, hráli jsme za něj i pěkný fotbal, po zemi, po stranách, nebyly to jen nákopy. Za něj jsme právě okresní přebor vyhráli,“ zapátral v paměti.

Na závěr fotbalista, který žije ve Varnsdorfu, nezapomněl na poděkování. „Chtěl bych poděkovat starostům v Jiřetíně, kteří nás finančně podporovali. Poslední dvě sezony zase patří díky Dominiku Maternovi a Otovi Chládkovi. Ale nejvíce práce tady za mé působení udělal Aleš Bláha. Kdyby nebylo jeho, tak bych tady určitě nehrál,“ dodal na závěr.