Radime, do minulých zápasů jste kvůli trestu nemohl nastoupit. Důvodem byla vaše červená karta z konce zápasu ve Štětí. Jak jste celou situaci prožíval?
„To byl snad nejdelší čas, který jsem zažil, protože jsem byl tři týdny pouze v tréninku. Klukům jsem jezdil pouze fandit, což bylo něco šíleného. Vše jsem sledoval pouze z tribuny a nemohl jsem týmu pomoci na hřišti. Ve Štětí jsem udělal chybu, ale těma se člověk učí.ׅ“

V posledním utkání musel do branky nastoupit dokonce Radek Zaťko, protože kromě tvého trestu ulehl s covidem i Jan Stránský. Nezamrazilo tě trochu, jelikož Radek je sice zkušený brankář, ale herní praxe mu chybí.
„Upřímně jsem mu věřil, protože je to zkušený gólman. Navíc se známe dlouho, takže jsem mu věřil a taky zachytal výborně. Kluky v utkání podržel a díky němu to skončilo pouze 1:2. Ve druhém poločase chytil snad tři tutové góly, takže klobouček před ním.“

Pojďme k duelu s Vilémovem. Jak byste jej zhodnotil?
„Hlavně bych chtěl pogratulovat soupeři ke třem bodům, protože v pátek absolvovali takovou dalekou cestu. Ale z naší strany to byla bída, bylo to strašný. Neměli jsme chuť po gólu, chyběla nám energie, prostě nic. Přišlo mi, jako bychom byli mrtví, protože jsme neměli náboj, který k dobrému výkonu potřebujeme.“

Asi každý fanoušek čekal, že se budete dostávat před branku Vilémova často. Ovšem opak se stal pravdou a vy jste měli obrovské potíže je ohrozit. Čím si to vysvětlujete? „Hledat příčinu je těžké. Nebyli jsme schopni se k nim dostat. Něco si řekneme před zápasem, že musíme střílet, protože je to mladý brankář. Ale my nebyli schopni vystřelit nebo tam poslat pořádný centr. Nevím, zda oni dobře bránili, nebo my byli až tak špatní. Nedokážu si to vysvětlit.“

Dostáváme se k otázce, že Patrik Gedeon je velmi důležitým hráčem týmu. Troufám si totiž říct, že kdyby on byl v sestavě, tak by vám výrazně pomohl. Souhlasíte?
„Určitě! Ať je Gedošovi, kolik mu je, tak nám na hřišti dodává klid. Tohle je přesně to, co nám scházelo. Bylo to hr dopředu a nikdo nás ve středu hřiště neuměl uklidnit. On by podržel balon, rozdal by ho do stran. Bylo hodně znát, že nám na placu chyběl.“

Začali jste velmi dobře a i přes nezdary se držíte ve vedoucí šestce. Jste s dosavadním průběhem spokojeni?
„První šestka je krásná, ale bylo by hezčí být první. Nechceme být až někde čtvrtí, ale prohráváme si zápasy sami, ať to bylo s Vilémovem nebo v Újezdu. To jsou zápasy, kdy máme bodovat, ale nebodujeme. Sice jsme šestí, ale chceme být první.“

Trochu mě napadá, že máte problémy se soupeři ze spodních pater tabulky. Ať už Štětí nebo Vilémov, byly celky, které šly do utkání s vámi z poslední pozice. Nemůže docházet k určitému podcenění soupeře? „To je těžká otázka. Záleží, co se i klukům honí hlavou. Z mé strany k podcenění nedochází, ale nemohu mluvit za kluky. Doufám, že to tak není, a že nám zápas jenom nevyšel.“

Po roce ses vrátil zpátky do Chomutova a trenérský tým na tebe ukázal jako na jedničku týmu. Jak si projevené důvěry ceníš?
„Užívám si to. Poslední rok jsem byl mimo a nechytal jsem. Užívám si, že mohu být zase v bráně a děkuji trenérům, že mi zase dali šanci. Snažím se jim to dobrými výkony vrátit. Jsem rád, že jsem byl i tentokrát na hřišti, i když jsem se vracel po trestu.“

Autor: Michal Luxa