Paličatá žena postavila novou kuchyňskou linku. Povedlo se, ušetřila 80 tisíc

Kuchyňská linka už se Lucii Tiché prostě nelíbila a údajně byla už za ta léta používání poničená. A tak se rozhodla pro obnovu.

„Navíc mi nevyhovovala její dispozice a potřebovala jsem horní skříňky dostat až ke stropu, abych lépe využila prostor. Řekla jsem si, že když to umí jiní, že to umím taky a že si novou zkrátka udělám,“ vzpomíná.

Rozvíjející se záliba v renovacích

Na chatě s gustem renovuje starý nábytek, a tak si myslela, že vše půjde hladce. „Bylo mi líto staré kusy nábytku vyhodit, když by mohly ještě sloužit. Začalo to nenápadně s brusným papírem a lakem v ruce. Zjistila jsem, že mě to strašně baví a že je to zajímavé. No a pak jsem si našla větší projekty,“ vysvětluje svou zálibu v renovacích.

„Začínala jsem úplně od nuly. Nakonec jsem opravila kredenc, skříň a naučila jsem se i čalounit. Už mám za sebou asi čtyři přečalouněná křesla,“ vypočítává své úspěchy. Jejím kutilským vzorem byl tatínek a Lucie Tichá o sobě říká, že trávila daleko více času v garáži s ním, než s maminkou v kuchyni za plotnou.

Za málo peněz hodně muziky

Horní skříňky zakoupila v obchodě s nábytkem, a protože v původní sestavě byl rohový kus, který už nechtěla, jelikož je nepraktický, musela přikoupit ještě jednu novou spodní skříň. „Starších skříněk jsem se nechtěla vzdát, protože jsou daleko kvalitnější než dnešní kusy. A zakázkou u truhláře bych se dostala na úplně jiný rozpočet. Chtěla jsem holt za málo peněz hodně muziky. Nerada vyhazuji věci,“ říká.

Trouba se ukázala jako problémová

„Tím mi ale začalo měřitelské peklíčko,“ usmívá se a dodává: „Nejprve jsem bojovala s nožičkami. Staré skříňky jsou nižší a jejich nožičky měly svůj limit. Kdybych k nim přidala nové nožičky, tak by naopak stály zase velmi vysoko.“

Dcera připravila mamince překvapení. Kuchyň jako nová ji vyšla na pakatel

Domácnost

„Křivá byla navíc i podlaha. Tehdy jsem se začala obávat, jestli vůbec někdy dostanu linku do rovnováhy. Ale jsem jednak paličatá a jednak jsem si říkala, že to prostě musím zvládnout. Tak jsem měřila, až se mi vše povedlo usadit na milimetry. Bylo by to perfektní, kdybych nezjistila, že neotevřu troubu,“ říká.

Celou dobu prý myslela na to, že v pokynech u spotřebiče píší, aby je lidé nedávali do rohu. Když pak nasadila dvířka na skříň, pochopila, že se spletla.

close info Zdroj: se svolením Lucie Tiché zoom_in Horní skříňky dokupovala v obchodě 

Tehdy jí prý bylo bylo do pláče. Měla dvouleté dítě, takže čas na sestavování vyšetřila pouze tehdy, když spalo. Musela také zajišťovat normální chod domácnosti, všichni potřebovali najíst a ještě odbíhala do práce a zpět.

„Manžel už začínal být protivný a myslel si, že jsem zase přišla s nějakým nesmyslem. Tehdy mi bylo asi nejhůře,“ popisuje.

V hobymarketu jako doma

A tak celou kuchyňskou linku zase rozebrala. To už prý byla nejen psychicky, ale také fyzicky na dně. „Tahala jsem troubu sem a tam. Navíc jsem musela všechno zase rozšroubovat a posunout. Mezitím se mi pohnulo linoleum a tak pořád dokola. Bylo toho opravdu příliš,“ svěřuje se Lucie Tichá.

Když tedy vše znovu sestavila, zjistila, že nová skříňka je hlubší a že si koupila kuchyňskou desku, která na ni nesedí.

„V hobbymarketu mě už znali skoro všichni prodavači. Přišla jsem tam s tím, že potřebuji přívody k baterii, protože původní baterie byla umístěná jinde. Spustili na mě palbu otázek, jak to tam mám, co tam mám a co vlastně potřebuji. Naštěstí jsem to měla vyfotografované, a tak jsem jim to ukázala. To stejné se opakovalo u elektroinstalace i v oddělení se dřevem. Pánové už ze mě byli docela šílení,“ směje se.

Venkovní kuchyň vykouzlili z palet za dopoledne. Vyšla je jen na tři tisíce

Kutilství

Jednu skříňku navíc musela vyrobit. Protože vše špatně rozměřila, zůstala jí mezera mezi lednicí a kuchyňskou linkou zhruba o velikosti 19 centimetrů. Nejmenší skříňky jsou ale široké pouze 20 centimetrů. „Myslela jsem si, že to naženeme třeba u lednice. Ale nepodařilo se. Tak jsem z původní rohové a z horních skříněk postavila novou. Sedla tam dokonale,“ raduje se.

Škvíru mezi skříňkami a zdí nakonec začistila pomocí krycí lišty. „Chtěla jsem tam mít pravý úhel, ale nakonec je tam lišta jako v devadesátých letech. Přišroubovala jsem ji a pro jistotu i přilepila silikonem. Je to funkční, i když trošku méně estetické,“ popisuje.

Za tři měsíce bylo hotovo

Kuchyňskou linku měla Lucie Tichá rozdělanou průběžně asi tři měsíce. „Kdyby to nebylo za plného provozu domácnosti a kdyby mi k tomu pomohly dvě další ruce, šlo by to rychleji. Doma už se na mě trošku zlobili, ale měli plný servis. Stihla jsem práci i vaření a vlastně všechno,“ říká.

close info Zdroj: se svolením Lucie Tiché zoom_in Původní kuchyně

Nakonec se tedy podařilo vše sestavit a nová dvířka odnesla do hobby marketu, kde jí namíchali barvu. Tou tedy přetřela i dvířka ostatních skříněk.

„Původní rozpočet jsem měla 15 tisíc. Pak se tam ale přidávala skříňka a myslím si, že i s novým osvětlením jsem se dostala asi na 30 tisíc. To je pořád dobré, protože jsem si zkoušela linku sestavit v plánovači a při všech nových dílech mi vycházela kalkulace za zcela novou linku kolem 115 tisíc. A manžel nakonec taky uznal, že jsem moc šikovná a zeptal se mě, jestli by mohl mít od mých projektů aspoň na chvíli klid,“ uzavírá.