Bunkry pod Králičákem oživili nadšenci. Podívejte se dovnitř

Spolek Staroměstští patrioti získal do pronájmu trojici bunkrů v Hynčicích pod Sušinou v areálu Kraličák.

V jednom má být umístěna výstava fotografií, další dva upravil do bojové verze. Bunkr VIII/39/E získal podobu a vybavení, které měl před druhou světovou válkou.

„Byla tu čtyřčlenná osádka. Střelec, nabíječ, pozorovatel a obsluha ventilátoru. Kdyby došlo k boji, na západku by se uzavřely vchodové mříže, poté by se uzavřely pancéřové dveře a zajistily se zástrčí. Při střelbě by osádka okamžitě zahájila výměnu vzduchu,“ roztočil kliku ručního ventilátoru předseda spolku Pavel Bíro.

Bagry a jáma na Králičáku. Poláci budují rozhlednu, takto teď vypadá stavba

Po Mnichovu byli vzteklí

Lehké opevnění na Staroměstsku obsazoval v září 1938 třináctý pěší pluk ze Šumperku. Těžké objekty nad městem obsazoval 12. prapor 6. hraničářského pluku Červená Voda. Ten měl ve staroměstských kasárnách také velitelství.

Po podepsání Mnichovské dohody museli vojáci opevnění opustit. Některé jednotky se stahovaly hluboko do vnitrozemí.

Větrný park Jívová se stavět nemůže, soud zamítl žalobu investora

„Pan Urban, dědeček od kamaráda, sloužil v jednom lehkém objektu u Hůrky. Vzpomínal, jak byli po Mnichovu vzteklí. Pršelo, přišli do Bludova, tam jim ujel vlak. Naštvaní došli do Zábřehu. Tam byla výlepová plocha a na ní na plakátu nějaký agrárník. Oni vzali pušky, pažbami to celé roztřískali a řvali ‚Agrárníci nás prožrali‘. V Zábřehu nasedli na vlak, dojeli do Konice, kde byli demobilizovaní,“ popsal Pavel Bíro.

Druhý z bunkrů u Hynčic ukazuje, jak pohraniční opevnění sloužilo za komunistické éry na hranicích Československa s kapitalistickou cizinou.

„Reaktivovalo se v padesátých letech na hranicích s Rakouskem a Západním Německem. Objekty se opravily, prováděla se jejich obhlídka, zabezpečení, uzamčení, konzervace,“ přiblížil Pavel Bíro.

"Rámusák" u Přerova dorámusil, odnesl jej obří jeřáb. Podívejte se

Otevřeno o víkendech a svátcích

Dvojici objektů se podařilo zrekonstruovat za dva a půl měsíce. Vybavení spolek použil z muzea, které provozuje v bývalých staroměstských kasárnách.

Bunkry spolek opravil a zpřístupnil ve spolupráci s areálem Kraličák. Na území areálu se vojenské objekty nacházejí a od jeho majitele je má sdružení pronajaté.

„Vycházíme z potřeby našich návštěvníků, kteří do těch nezabezpečených prázdných objektů vstupovali, zajímalo je, co v nich bylo. Nebyl důvod jim je interaktivně nezpřístupnit,“ poznamenal Lukáš Koreš z areálu Kraličák.

Spolek chce „řopíky“ veřejnosti otevírat o sobotách, nedělích a svátcích, pokud to počasí dovolí.

Muzeum ve staroměstkých kasárnách s několika vojenskými expozicemi, expozicí historie Staroměstska a vojenskou knihovnou má o víkendech a svátcích otevřeno celoročně.

Ze zákazu si velkou hlavu nedělám, říká Jirka. A v klidu se „courá“ po Březině