Na konci dubna 1945 se válka blížila ke konci a okupanti se snažili zachránit alespoň holou kůži. Protože byla krutost rudoarmějců vůči německým zajatcům pověstná, utíkali vstříc americké armádě na západě. Do cesty se jim však postavili stateční Pražané.

Radnice byla a bude česká

V šest hodin ráno 5. května oznámil v rozhlase hlasatel Zdeněk Mančal, že je „sechs hodin“ a dále pokračoval v češtině. Vynechání povinné němčiny vyvolalo poprask. Lidé začali strhávat německé nápisy a vlajky, stavěly se barikády a vedení magistrátu bylo odevzdáno do rukou Národního výboru.

"Osvoboditel Zbraslavi", francouzský poručík Paul Pin, který dokázal v hodině dvanácté oblafnout esesáckého velitele a vynutit si jeho kapitulaci
Bitva o klíčový most do Prahy: Nacisté byli po vítězství jako utržení ze řetězu

„Pražská radnice byla, jest a bude zase jedině česká. Rozchod Čechů s Němci na pražské radnici jest proveden,” pronesl tehdejší primátor Alois Říha. Staroměstská radnice se však dostala pod kontrolu Čechů až 8. května po tuhých bojích. Mezitím střecha věže, arkýř a celé severovýchodní křídlo padlo za oběť požáru. Život na Staroměstském náměstí ztratilo 85 českých bojovníků.

Tvrdé boje o rozhlas

Také samotná budova rozhlasu zažila dramatické chvíle. Bojovalo se o každou místnost, příslušníci SS se totiž nechtěli vzdát, českým povstalcům ale přicházely další a další posily. Mezitím se stále vysílalo, a to z Husova sboru v Bezručových sadech. To už ale do éteru zněly především klíčové informace pro povstalce a prosby o pomoc: „Prosíme českou policii, voláme české vojsko, voláme všechny Čechy na pomoc do Českého rozhlasu.“

Pohřeb zastřelených občanů Psár
Pražské povstání: metropoli bránili i lidé z Psár, v nacistech probudili zrůdy

Němce se podařilo zahnat do sklepa, odkud se je povstalci snažili vyhnat přívalem vody z hasičských hadic. Ani to je však nedonutilo se vzdát. Boje v okolí rozhlasu tak trvaly až do 9. května. České vítězství mělo hořkou pachuť, bylo totiž vykoupeno asi 170 padlými.

Národní vlajka opět zavlaje

Nacistická vlajka zavlála nad Pražským hradem 15. března 1939 a na její sundání si museli Pražané počkat dlouhých 2247 dní. Vedla k tomu však trnitá cesta. Podle plánu odbojové České národní rady měl být Hrad osvobozen ihned po zahájení povstání.

Došlo však k přestřelce se zaměstnanci prezidentské kanceláře, hradní stráž byla po třiapůlhodinovém boji zajata a držena s dalšími českými bojovníky v Černínském paláci až do 8. května. Dvěma taktéž uvězněným četám vládního vojska se toho dne podařilo osvobodit, získat zbraně a Hrad konečně dobýt. Ve 23 hodin a 23 minut národní vlajka opět zavlála.

Jaderná elektrárna Černobyl. Ilustrační foto.
Po obloze plul radioaktivní mrak, ale všichni museli do průvodu