Problém, s kterým se na podzim opakovaně potýká řada vinařských obcí na jižní Moravě. Podle zvýšené pěnivosti vody v čistírně to poznali například v Hnanicích na Znojemsku.

„Opakovaně informujeme vinaře o zákazu vylévání kvasinek a slupek hroznů do kanalizace. Vlivem tohoto znečištění dochází k omezení nebo i zastavení biologického procesu, který zajišťuje ukládání kalů. V krajním případě se musí nákladně vyměnit aktivní kal nádrže,“ potvrdil starosta vinařské obce Martin Dvořák.

Pálenice v Hovězí. Ilustrační snímek
Pálenice hlásí příval švestek. Z kotlů už teče slivovice, cena se nezměnila

Válka kvasinek:
Vinné kvasinky obsahuje sediment z výroby vína.
Při čištění nádob se dostává do kanalizací a čistíren odpadních vod.
V těch ničí bakterie potřebné k čištění odpadních vod.
Problém se projevuje v řadě vinařských obcí.
Velká vinařství kal lisují.

V Hnaniccích je totiž na splaškovou kanalizaci napojena i sklepní vinařská ulička, v níž nyní probíhá výroba vína. Přestože se podle starosty vinaři oproti minulým letům zlepšili, musí zaměstnanci obce provádět údržbu čistírny v tomto období mnohem častěji, než obvykle.

„Obsluha musí provoz neustále hlídat, používat víc přípravků na odstranění pěny. V minulých letech jsme museli měnit i zničený kal s čistícími bakteriemi,“ upozornil starosta Hnanic. Výměna kalu vyšla obec na zhruba deset tisíc korun.

Předejít problému

Ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku problému předešli částečně už v minulých letech. „Vyčlenili jsme dvě skladovací místa pro matoliny (vylisované slupky z bobulí, pozn. redakce) na okraji města, kam je vinaři vyváží. Po skončení prací je odvezeme do zpracovny bioodpadu. Myslím, že většina vinařů už je tady vybavena odkalovacími lisy a lapači kalů. V tuhém stavu je pak použijí jako hnojivo do vinohradů,“ zamýšlel se místostarosta města Petr Hasil.

Lahvování svatomartinských vín ročníku 2020 v Chateau Valtice. Ilustrační snímek
Svatomartinské už míří do lahví. Mladá vína voní po tropickém ovoci

Moderní postup používá i vinař Lubomír Celnar z Vranovic na Brněnsku. „Kaly stočené z prokvašeného vína dáváme do speciálních hustých pytlů, které ještě lisujeme. Zůstane jen tuhý materiál, který odvezeme jako hnojivo do vinohradu,“ přiblížil Celnar.

Podle něj si ale takové zařízení nemohou dovolit drobní vinaři. Problém se pak nejvíce projeví ve velkých vinařských obcích, kde se množství vinných kvasinek v kanalizaci nakumuluje a putuje dál do čistírny odpadních vod. Tam ničí užitečné bakterie na čištění vody.