Milovické pastviny jsou i přes sucha v dobré kondici. Čím to je?

23. 2. 2020

Překvapivé zjištění zveřejnili vědci zkoumající rezervaci s pastvinami divokých koní, zubrů a praturů u Milovic. „Milovické pastviny byly rozkvetlé od května až do podzimu. Intenzivně kvetly i v době, kdy pastviny jinde v České republice byly suché jako africký Sahel,“ porovnal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

"Milovické pastviny byly rozkvetlé od května až do podzimu. Intenzivně kvetly i v době, kdy pastviny jinde v České republice byly suché jako africký Sahel,“ porovnal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Kliknutím zvětšíte

"Milovické pastviny byly rozkvetlé od května až do podzimu. Intenzivně kvetly i v době, kdy pastviny jinde v České republice byly suché jako africký Sahel,“ porovnal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. | Foto: Michal Köpping

Pravidelná pozorování přitom ukázala, že pastviny divokých koní a dalších velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice jsou po pěti letech teplotních a srážkových extrémů ve viditelně lepší kondici, než velká část ploch v jiných částech země. Podle vědců velcí kopytníci velmi výrazně pomáhají s obnovou půdy. Právě ta hraje klíčovou roli při vázání uhlíku v krajině. Oxid uhličitý jako skleníkový plyn se tak uvolňuje do ovzduší v menším množství a nepřispívá tolik ke globálnímu oteplování.

Vizualizace nové lávky přes Labe v Nymburce.

Nymburk hledá firmu, která postaví lávku přes Labe

„Trus velkých kopytníků na rozdíl od mnoha domácích zvířat neobsahuje jedovatá veterinární léčiva podávaná běžným hospodářským zvířatům formou léků nebo prostředků proti parazitům. Díky tomu trus milovických kopytníků není jedovatý pro brouky chrobáky a jiné organizmy, které pak trus rychle odstraňují,“ popsal Miloslav Jirků důležitý proces.

Na chemii v trusu jsou citliví zejména právě chrobáci, kteří jsou pro odstraňování trusu nejdůležitější. „Jako jediní totiž trus zahrabávají hluboko do půdy, kde se na něm vyvíjí jejich potomstvo. Armáda brouků odstraní hromádku trusu během několika dní. Nejde přitom jen o prostý úklid, ale o důmyslný systém recyklace živin a přirozené kultivace půdy. Chrobáci půdu obohacují organickou hmotou obsaženou v trusu a zároveň ji provzdušňují svými chodbičkami. Nejen že tak transportují živiny ke kořenům rostlin, ale prospívají také žížalám a jiným půdním organizmům, které jsou pro zdravou půdu nepostradatelné. Hmyz tak pomáhá urychlovat rozklad trusu a přesun živin, včetně uhlíku, z povrchu do půdy,“ dodal Miloslav Jirků.

Překvapení odborníci

Přirozená pastva velkých kopytníků se tak ukázala jako účinný nástroj adaptace krajiny na změny klimatu. Odborníci přitom s podobnými výsledky předem nepočítali. „Náš projekt je zaměřený především na obnovu biologické rozmanitosti. Pastva tak pomáhá hlavně s návratem ohrožených druhů rostlin, motýlů a dalších organismů,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. „Ukázalo se ale, že pozitivní vliv velkých kopytníků na krajinu je komplexnější, než jsme předpokládali. Adaptace krajiny na změny klimatu tak patří k poněkud nečekaným, ale o to cennějším přínosům projektu.“