Kliknutím zvětšítePěstounů v Pardubickém kraji chybí desítky. Jen ve Svitavách by jich potřebovali ještě asi dvanáct. „Náš orgán sociálně-právní ochrany dítěte (OSPOD) má celkem v náhradní rodinné péči 68 dětí. Jejich vývoj je pravidelně kontrolován a jednou za půl roku navštěvujeme děti přímo v rodině. Stále však evidujeme děti, které vyrůstají v ústavu, protože se pro ně nedaří nalézt náhradní rodinu,“ uvedla Světlana Richtrová, vedoucí odboru prevence a sociálně právní ochrany ve Svitavách.
V celé republice žije v dětských domovech asi osm tisíc dětí, které čekají na pěstounské rodiny. Ve Svitavách mají více než patnáct dětí, pro které hledají rodiny. „Nedaří se nám rodinu najít, protože prověřených pěstounů je málo. Ročně se ozve do deseti zájemců. Všichni musí projít přípravou a ne všichni jí projdou,“ dodala Richtrová.
Stát se pěstounem není tak jednoduché. Samotná příprava trvá několik měsíců a někdy i rok. Své o tom ví Hana z Poličky, která proces nezvládla. „Byla to řada schůzek v Pardubicích. Všechno jsme si platili sami a pak navíc hrozilo, že přijdu o zaměstnání, protože jsem často něco zařizovala. Nakonec jsme to s manželem vzdali,“ řekla Hana, která měla zájem se stát pěstounkou.
Překážek je podle sociálních pracovníků mnohem více a mezi lidmi panují i obavy. Často ale prý zbytečné. „Příprava jde na náklady budoucích pěstounů a oni neví, jestli na konci budou zařazeni mezi vhodné uchazeče. Je tam i časová náročnost. Navíc lidé mají dojem, že když si vezmou dítě do pěstounské péče, že u nich bude už natrvalo. Těžko přijímají, že biologická rodina zasahuje do výchovy a stýká se s dítětem. Ale rodiče mají zachovaná svá rodičovská práva. Mnohdy je na něco potřeba souhlas rodičů nebo soudu,“ vysvětlila Kateřina Drdlová ze svitavského úřadu, která se věnuje problematice pěstounství.
Nedostatek pěstounů
Aktuálně žije na Svitavsku 54 pěstounů, podobná situace je ve všech ostatních okresech Pardubického kraje. Potřeba jich je ale mnohem více. „Hledáme nové pěstouny pro děti, které nemohou žít ve své rodině,“ podotkla Richtrová a současně přiznala, že naráží na problém, kdy žadatelé neskrývají překvapení. „Jsou zaskočeni dobou přípravy. Počítají, že to bude rychlé. I psychologické vyšetření může být pro někoho překážkou,“ dodala vedoucí odboru.
Pěstouni, kteří mají ve své péči děti, se shodují, že je nová role obohatila. V Pardubickém kraji je i jeden muž, jenž požádal o svěření dítěte do pěstounské péče sám, a to po smrti manželky, se kterou se rozhodli pro adopci. Petr vychovává školáka Martina.
„Mám méně času pro sebe, musím se přizpůsobit Martinovi. Ale není to negativní hodnota. Je vykoupená tím, že dostávám lásku a že dělám něco, co má smysl. Mám dítě, mám důvod tady něco dělat a vytvářet to pro něj. Pěstounství mi dalo chuť do života,“ potvrdil Petr.
U pěstounské péče se rozlišují dva typy. Přechodná trvá maximálně jeden rok a jen ve výjimečných případech je možné ji prodloužit. Právě to je případ malé Vanesky, proto musí letos od přechodné pěstounky odejít do dlouhodobé pěstounské péče. Většinou se týká malých dětí, kdy je možný návrat do rodiny v krátkém časovém horizontu. Může jít o případy, kdy rodina řeší bydlení nebo zdravotní problémy. Dlouhodobá pěstounská péče se počítá na roky. Jde o děti, kdy jsou problémy v rodině zásadní. Mnohdy zůstávají v pěstounských rodinách až do dospělosti, některé i po dobu studia, a to až do 26 let.
3
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
