Čtyřiadvacetihodinový ciferník na kostele svatého Jakuba staršího ve Starči pochází z roku 1597 a je doplněný i slunečními hodinami. „Když byly volné podmínky pro cestování, tak zde pravidelně stavěly autobusy, vždycky, vyšlo mnoho lidí a začali si to fotit. Lidé to ví, kdo se zajímá o sakrální stavby nebo o takové zajímavosti, tak si to dohledá, že je zde taková raritka v podobě čtyřiadvacetihodinového ciferníku,“ řekl starosta Starče Čestmír Linhart.

Momentálně už mají hodiny na věži kostela svatého Jakuba i klasický ciferník. „Ten už má dvě rafiky. Kdysi byl ale používaný čtyřiadvacetihodinový ciferník, na kterém byla jen jedna rafika. Sedlákům totiž bylo jedno, jestli je čtvrt, půl nebo tři čtvrtě. Jim šlo o to, zda už je poledne, kdy začal Jakub tlouct, věděl, že už se jde k obědu,“ nastínil Linhart.
Bez mobilu ani krok?
Podle starosty ale takové vnímání času možná nebylo špatné. „V dnešní době naopak sledujeme každou minutu a vteřinku a jsme z toho vyděšení. Bez mobilu dnes člověk neudělá ani krok,“ dodal.

Oproti tomu raritní čtyřiadvacetihodinový ciferník z Havlíčkova Brodu je o něco mladší. Nachází se na věži chrámu Nanebevzetí Panny Marie a pochází z roku 1929. Na rozdíl od zbývajících dvou tamních ciferníků musí mít vlastní převod.