„Z výsledků studie proveditelnosti vyplynulo, že vybudování závlahového systému je možné. Nyní záleží na zemědělcích, zda by měli zájem,“ sdělil Toman.

V první fázi počítá studie s hlavními závlahovými řady v délce asi 40 kilometrů a vybudováním vodní nádrže v Horních Bojanovicích s kapacitou 3,7 milionů kubíků vody a i s využitím vody z Nových Mlýnů. „Včetně výstavby nádrže bychom se dostali asi na dvě miliardy korun. Hotovo by mohlo být za šest let,“ řekl ředitel Státního pozemkového úřadu Martin Vrba.

Ilustrační foto
Zlodějka obrala téměř stoletou důchodkyni o osm tisíc

Pokud se ministr se zemědělci dohodne, nechá Státní pozemkový úřad vypracovat posouzení vlivu na životní prostředí EIA, dokumentaci pro územní řízení a projektovou dokumentaci.

Po dobudování poslední fáze by byla délka zavlažovacích řadů, které by měly sloužit především k podpoře pěstování ovoce, zeleniny a pro vinohradnictví, 120 kilometrů a zavlažované území až deset tisíc hektarů. „Náklady by byly ve výši pět až sedm miliard,“ dodal Toman.

První fázi, tedy vybudování čtyřiceti kilometrů závlahových řadů, by podle ministra zaplatil Státní pozemkový úřad. „Vidíme v tom potenciál. Naším cílem je vytvořit pro zemědělce co nejlepší podmínky. Ale tak, aby to stát unesl,“ zdůraznil Toman.

Podle Václava Hlaváčka, šéfa Jihomoravské agrární komory, který stojí v čele spolku Závlahy Hustopeče, by zbývající náklady šly přímo za uživateli závlah. „Kostra by ale byla investicí státu,“ představil.

Parkovné přes mobilní aplikaci. Ilustrační foto
Za parkování v Břeclavi brzy zaplatí lidé přes mobil

O zájem ze strany zemědělců se místní neobávají. „Myslím, že jsme tady všichni naladění na stejné vlně. Zájem z jejich strany určitě bude. Ostatně závlahové systémy zde dříve bývaly. Myslím si, že by ale bylo dobré prezentovat projekt všem zástupcům dotčených obcí mikroregionu Hustopečsko,“ zareagovala starostka Strachotína Jaroslava Mikáčová.

O pozitivní zkušenost s využíváním závlah se na jednání s ministrem podělil ředitel PPS Agro Strachotín Josef Šedivý. „Začali jsme zavlažovat na třiceti hektarech, nyní zavlažujeme na sto hektarech. Názory na závlahy se různí, my jsme ale rozhodně pro. Letos jsme zavlažovali čtyřikrát vždy po osmdesáti až sto mililitrech. Jednorázově necháme sekce vždy čtyřicet osm hodin kapat. Výsledky vidíme především na vzrůstu a vitalitě rostlin,“ uvedl Šedivý.