Přepište dějiny, křičel Robert Záruba, když český tým vyhrál olympijské hry v Naganu. Obdobnou zprávu dnes do světa vyslali i archeologové z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Na slovanském sídlišti v lokalitě Lány u Břeclavi totiž objevili kost s vyrytými starogermánskými runami.

Nález dokazuje, že nejstarším slovanským písmem nebyla hlaholice. „Je to první nález tohoto druhu. Pokud jich bude více a prokáží rozšířenost znalosti písma, byl by to důvod uvažovat o novém pohledu na historii. Znamenalo by to totiž, že Slované přišli do kontaktu s písmem před Cyrilem a Metodějem,“ uvedl vedoucí týmu archeologů Jiří Macháček.

Badatelé kosti vykopali společně se Slovany spojovanou pražskou keramikou. Nálezy pocházejí z období, když už měli v oblasti žít pouze Slované. „Je to důkaz, že germánská a slovanská kultura byly v úzkém kontaktu už na počátku brzkého středověku. Nález zpochybňuje vyhraněnou kulturní odlišnost mezi germánskou a slovanskou částí Evropy,“ doplnil Macháček.

K analýze kosti vědci použili genetické a radiokarbonové metody a stáří nápisu potvrdila také traseologická metoda a elektronová skenovací mikroskopie. „Z těchto analýz vyplývá, že kost pochází z tura domácího, který žil okolo roku šest set našeho letopočtu,“ informovala Zuzana Hofmanová, členka týmu z University of Fribourg ve Švýcarsku.

Školní pomůcka

Dle výzkumníků byly znaky na kostech učební pomůckou. O tom svědčí i některé chyby v zápisu. Vyryté znaky určil specialista na starogermánské jazyky Robert Nedoma z vídeňské univerzity jako runy staršího futharku. Písma, které používalo germánsky mluvící obyvatelstvo střední Evropy od 2. do 7. století našeho letopočtu. V současné době znají vědci z celé Evropy jen sedmnáct nálezů kompletních či částečně dochovaných řad staršího futharku.

Run si jako první všimla studentka archeologie Alena Slámová. „Při mytí jsem na kosti našla zářezy. Říkala jsem si, že to určitě vypadá jako nějaké znaky, ale že by to byly runy mě nenapadlo. To až po chvilce zkoumání a konzultaci s kolegyní,“ popsala.

Až dosud byla nejstarším písmem Slovanů hlaholice, kterou na Moravu přinesl Konstantin s Metodějem z Byzance v 9. století našeho letopočtu. Objev ukazuje, že Slované již před zavedením hlaholice přišli do kontaktu s runami, které mohli používat například k počítání nebo k věštění. „Je to určitě zajímavý a nesmírně významný objev z hlediska poznávání naší historie,“ sdělil historik, etnolog a bývalý dlouholetý vedoucí slovanského hradiště v Mikulčicích na Hodonínsku František Synek.

Nápisy ve starogermánských runách jsou spojovány s germánskou mytologií. Dnes je mohou lidé znát z různých fantasy knih a filmů, například z Pána prstenů, nebo z počítačových her.

Kost archeologové nalezli již v roce 2017. Avšak léta trvalo, než jej mezinárodní tým vědců prozkoumal. „Jedná se o nejstarší nápis nalezený u Slovanů, což je nebývalý úspěch nejenom v České republice, ale v celé Evropě. Oblast budeme zkoumat i nadále a nemohu se dočkat, co ještě objevíme,“ přiblížil Macháček.

Artefakty budou pro veřejnost k vidění, jakmile archeologové oblast kompletně probádají.