Vrchol je pouhých 592 metrů nadmořské výšky.  I tak ale musím doporučit pevnou obuv, zejména nyní v zimních podmínkách, protože ve sněhu se hůře chodí a místy zase naopak může být i rozbředlý sníh. 

Informační tabule vás povedou po celé trase, dozvíte se z nich, že hora vznikla třetihorní sopečnou činností a tvoří ji hlavně horniny čedičového typu. Místo je chráněnou památkou hned z několika důvodů, jsou zde přirozené skalní útvary, křovinné lesní a vodní ekosystémy. V okolí rostou ohrožené druhy rostlin, jmenovala bych aspoň lilii zlatohlavou, tařici skalní či koniklec luční český. Pokud budete mí štěstí, můžete potkat několik zvláštně chráněných živočichů. Žije zde vzácná užovka stromová, sokol stěhovavý i výr velký. Lovci fotografií motýlů  jistě zajásají, pokud se jim podaří vyfotit motýla okáče metlicového.

Úhošť byl osídlen od neolitu až do první poloviny 20. století, kdy úplně zanikla obec Úhošť. Dnes je horní plošina využívána jako výhled do světových stran, na vrcholu je také dřevěná socha, kterou vytvořil Herbert Kiszy.

Martina Sihelská