Tiše jsme otevřeli dveře velké společenské místnosti a nahlédli. Přivítalo nás překvapení a radost v dětských očích, kdy děti pracovaly s didaktickými pomůckami, které právě pro spolek Srdcem k přírodě pořídila společnost Mondi Štětí, jenž jako jedna z mála vnímá, že nejdůležitější investice je právě do dětí, do jejich znalostního potenciálu, ale zejména rozvoje jejich charakteru, a to ze svého programu Patriot.

Hledali jsme paní ředitelku Smolíkovou, ale nikde jsme ji neviděli. Jelikož Tomáš Marunič, předseda spolku Srdcem k přírodě a vychovatel ve výchovném ústavu je nepřehlédnutelný a i když se právě věnoval dětem s prožitkovou hrou na rozvoj smyslů, zašli jsme za ním a zeptali se na přítomnost paní ředitelky a Tomáš nám jen řekl: „Ona je mezi dětmi a poznáte ji nyní podle kožešinového límce.“ A usmál se.

Opravdu, podle tohoto znamení jsme ji našli. Prožitková aktivita trvala asi hodinu a děti úžasným způsobem spolupracovaly. Podle fotografií samy poznáte náladu dětí, a to bylo pro nás velkým, ale příjemným překvapením.

Po náročné aktivitě pro Tomáše Maruniče jsme se ho šli zeptat: „Jak to, Tomáši, děláš, že dokážeš takovým příjemným způsobem zaujmout?“ Tomáš se usmál a řekl: „To je moje tajemství. Ale ne – víte, vše musíte dělat srdcem a naplno. Děti neoklamete. A jste-li čestní a upřímní, dokážete táhnout jakýkoliv kolektiv. I kolektiv problémových dětí. A výsledek jste viděli sami.“

Obrátili jsme se i na paní ředitelku a zeptali se na její pocity, a tam nám sdělila: „Jsem z úrovně této aktivity nadšená a hlavně z didaktických pomůcek, ale to bych se opakovala. Vyjádření jsem již poskytla Tomášovi, který ho již uveřejnil na webových stránkách spolku Srdcem k přírodě.“

Využili jsme příležitosti k další otázce: „Paní ředitelko, víte jak je to dnes se čtením u dětí?“ A seznámili jsme paní ředitelku s tím, že náš Nadační fond Lepší život realizuje pod záštitou MŠMT čtenářské aktivity. Naše otázka zněla: „Myslíte si, že vaše děti by četly?“ „Tak přijeďte a zkuste to s nimi!“ zněla jasná odpověď paní ředitelky Smolíkové.

Zajímá vás, čtenáře Deníku.cz, také tato odpověď na naši otázku? Potom pravidelně sledujte zprávy ve vašem regionálním Deníku.cz. Věřím, že i každý z vás již chápe, že nelze všechny děti „označovat nálepkou, že jsou problémoví nebo nevychovatelní“, ale záleží pouze a jenom na nás, jakou energii do působení na jejich charakter vložíme.

Děkujeme nejen celému kolektivu Výchovného ústavu v Místě za jejich usilovnou práci, ale zejména i vedení MŠMT za jejich podporu, zejména morální, aby se děti vyvíjely tak jako v Místě u Chomutova.

Josef Vavřík