Díky tomu se stal oblíbeným chovancem jak amatérů, tak chovatelů zabývající se genetickou tvorbou. Za mnoho let selektivního chovu bylo vyšlechtěno několik desítek barevných mutací. Výsledkem závodu o nejexotičtější zbarvení není jen nadšení chovatelů, ale přirozeně i dobrý byznys. Díky tomu dnešní generace chovatelů často nezná přírodní zbarvení tohoto druhu.
Proto jsem velmi rád, že se mi po letech podařilo sehnat do kroužku chovnou skupinu gekončíků (1samec a 3 samice) z Pákistánu. Nejedná se o přímý import, ale o ještěry již druhou generací odchované v zajetí, tzv. generace F2. Tato "pákistánská" linie se vyznačuje menším vzrůstem i drobnějším tečkováním.
Překvapilo mě, že již 20 cm velcí jedinci začali snášet v prvním roce vejce. První snůšky "jalových" samic bývají často neoplozené. O to více mě překvapilo, když jsem začátkem února našel v inkubátoru líhnoucí se mládě. O dva dny později opustilo kožovitý obal vejce i druhé mládě. Děti měly z odchovu obrovskou radost a s nadšením na kroužku zaznamenaly všechna potřebná data (dobu inkubace, délku a váhu mláďat).
Obě mláďata se mají čile k světu a velmi dobře přijímají předkládané šváby. Dalších šest vajec čeká v inkubátoru na úspěšné vylíhnutí, tak nám držte palce.
Jarda Forejt