Inspirací pro dramaturgii nadcházejícího festivalu se stala píseň českého skladatele Johanna Josepha Röslera (1771–1812) s názvem Moudře anebo jen tak? na text Felixe Weisseho. Spolu s básníkem, který toto téma zpracoval velmi vtipně, hodlají festivaloví umělci balancovat na hranici mezi hlubokými myšlenkami a lehkostí pošetilých radovánek. Hledat rovnováhu mezi moudrým a lehkovážným přístupem k životu.
Na zahajovacím koncertě zazní novodobá premiéra Röslerových Šesti písní s doprovodem klavíru v podání německého tenoristy Jana Kobowa a české sopranistky Anny Hlavenkové. Program bude ilustrován přímo při koncertě Bettinou Zimmermann, přední německou výtvarnicí s dlouhodobými zkušenostmi s life painting neboli živou malbou.
„Věřím, že znějící hudba a pohled na tančící štětec právě vznikajícího obrazu přímo před očima diváka vytvoří atmosféru, která před více než dvěma sty lety uchvátila Röslera při četbě Goetheho nebo Weisseho básní a inspirovala ho k tak výmluvným kompozicím,“ vysvětluje Alena Hönigová, která bude koncert doprovázet na historickém klavíru.
Koncertem bude zahájen nejen krušnohorský festival, ale také projekt, jehož součástí jsou krom koncertů také CD nahrávka a notová edice (ve spolupráci s vydavatelstvím Českého rozhlasu), s nově přebásněnými českými texty Petra Koudelky.
Sobotní podvečer s programem (Ne)snesitelná lehkost aneb Sentimentální serenáda přinese do altánku v blatenském parku atmosféru sladkého vídeňského biedermeieru. Ensemble Consolazione s hudbou Diabelliho, Carulliho a Giulianiho pro flauto traverso a raně romantickou kytaru představí hudbu tehdejších extravagantních umělců, ale jeho interpreti flétnista Karel Valter a kytarista Jan Tuláček doufají, „že účinek bude také dostatečně sentimentální neboli na city mocně působící.“
V neděli 27. srpna o třetí rozezní prostory poutního kostela v Květnově hudba rodiny Bachů v podání Batzdorfer Hofkapelle. Slovy moteta Světe dobou noc! na okamžik zavře dveře běžnému světu a ve vokálně-instrumentálním programu zavede diváky do archivu pozůstalosti rodiny Bachů a jejich tvorby z let 1650–1700. Bude to opravdu tak smutný svět, jak by se podle titulu koncertu mohlo zdát? Nebo spolu s Goetheho harfeníkem z prvního koncertu posluchači zjistí, že na konci samoty čeká nádherný klid, radost a objetí?
Po koncertech si budou moci návštěvníci popovídat u sklenky vína a občerstvení, anebo si třeba na místě adoptovat píšťalu zdejších svatomichalských varhan, na jejichž rekonstrukci právě běží veřejná sbírka.
„Doufáme, že přijde hodně lidí jako v minulých letech,“ říká starostka Blatna Iveta Rabasová Houfová, „máme velkou radost, že se podařilo festival uskutečnit už počtvrté, i přes těžkosti covidových let, a moc si vážíme podpory Ústeckého kraje, Česko-německého fondu budoucnosti, Ministerstva kultury ČR a Státního fondu kultury ČR.“
(cr)
