Na její čelní straně je uvedeno Franz Loos Quinau, na zadní straně je vyražena hodnota půl litru. Známka je z mosazi o průměru 22,2 milimetru a váze 3,1 gramu. Franz Loos byl před první světovou válkou a v období první republiky uváděn jako hostinský v Květnově.
Květnov je součástí obce Blatno. Historické prameny zmiňují, že v roce 1654 v Květnově provozoval jeden chalupník hospodu a dále uvádějí, že i v 19. století byl ve vsi hostinec.
Numismatici rozlišují platební prostředky na běžná platidla, tedy peníze kovové i papírové, kterými platíme, a na ostatní platidla. Mezi ně patří například chmelové známky. Česáč chmele dostal za věrtel chmelovou známku, která mu byla později proplacena v penězích.
„K ostatním platidlům patří i pivní známka. Známky na pivo měly směnnou hodnotu. Jejich držitelé za ně obdrželi pivo podle vyražené hodnoty,“ vysvětluje Pavel Moravec z numismatického kabinetu.
Nejčastější využití pivních známek bylo v restauracích, hospodách a všude tam, kde se čepovalo pivo. Spolků a stolních společností, které působily v Rakousku-Uhersku a za první republiky byly stovky. Pořádaly bály, valné hromady a schůze, které se zpravidla konaly v restauracích a hostincích. „Před datem konání zašel předseda spolku do dané restaurace a s panem majitelem dohodl, že koupí předem sto piv ve formě pivních známek. Ty později rozdělil mezi členy a významné hosty podle zásluh a důležitosti. Oni poté při konzumaci piva platili těmito pivními známkami,“ doplnil Moravec.
Město Jirkov