Karel Kutlvašr se narodil 27. Ledna 1895 v Michalovicích u Havlíčkova Brodu. Byl československý legionářem v Rusku, důstojníkem a generálem čs. armády. V květnu 1945 byl velitelem Pražskému povstání. Po únoru 1948 se stal obětí brutální politické perzekuce ze strany komunistického režimu.
V srpnu 1914 se mezi prvními přihlásil do České družiny zakládající jednotky budoucích Československých legií na ruské frontě. Byl raněn u bitvy u Zborova. V letech 1923 – 1931 velel 2. pěší brigádě v Chomutově, kdy zastával i funkci místostarosty zdejšího Sokola. Za okupace byl členem odbojové organizace Obrana národa. Krátce po komunistickém únorovém převratu byl nejdříve přeložen do výslužby a následně byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen za velezradu k trestu odnětí svobody na doživotí. V roce 1960, po amnestii prezidenta republiky, byl z výkonu trestu propuštěn ve velmi zuboženém stavu a díky útrapám ve vězení i s podlomeným zdravím. Zemřel náhle při zdravotní prohlídce v nemocnici v Motole 2. října 1961.
Po listopadu 1989 byl rehabilitován a in memoriam povýšen na armádního generála a byl mu udělen Řád M. R. Štefánika. V roce 1998 se stal čestným občanem města Chomutova. V roce 2017 mu byl in memoriam udělen Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu.
Lucie Králíková
