Při pátku 24. června od 16 hodin pobaví Electric Lady, pak hrají jistí mladí pražští Jamaron. Známe z Teplic, co by před kapelu Wohnoutů i jednu z hvězd Startu lázeňské sezony 2022. Už od 19.20 hodin v Kadani začne Vypsaná Fixa, rokenrolová parta z Pardubic/San Piega. Pár dnů před Kadaní křtila v Praze 10. studiové CD s názvem Kusy radosti. Po hubených letech, ty přišly po jejich geniálním albu Kvalita (2019), po „covidové“ kolekci K táboráku (2021), jejich guitarman, zpěvák i autor písní Márdi s partou už bez basáka Mejna i novým týpkem Kryštofem točili další „opus magnum“, srovnatelné i debutem Brutální všechno (2001). Jejich páteční set v Kadani doplní od 21 hodin Harlej, po nich perlí slovenští Horkýže Slíže. Roztančí rytmy, ironií. Vtipem? Uvidíme.
Leč nová Fixa bude jiná káva. Silná, neředěná, plná příběhů, nápadů a radosti. Však je známe roky! V čele s Márdim je Fixa sopka. Ví Bůh, kam na ty nápady chodí?! Těší už úvod „Vídrholec“, punky jízda. Jen si její jméno nepleťte s pánsky-dámskou elektro divočinou Vítrholc z Brna, efektními zvony i kompy. Ten tým si servítky nebere, leč na CD Fixy je Vídrholec krásná bylinka. Song „Kusy radosti“, ten dal albu o 12ti písních název, je klidný i bojový. „My krásné štěstí máme, a to mě baví,“ hraje si Márdi se slovy v rytmu reggae. Jeden by mu tu euforii až záviděl, užívat si to s ním je fajn.
Písnička „Sen“ je až jazzík. „Zdálo se mi zdálo, sen a Bůh v něm byl Angličan, vypadal jak David Bowie. Jen tam tak stál, já se ho ptal, co bude dál, a on na to, že neví. Řekl I don´t know, nevyzpytatelný jsou cesty černou tmou… I don´t know, ale nikdy nejsou stejný…“ Fantazii Fixy se meze nekladou. Taky Márdiho „Kouřící miminko“, potomek jakýsi předčasně zestárlý, znící krutopřísně v punkovém rytmu: „Šlo kouřící miminko, našlo okýnko a tam si dalo gin a tonic. Pilo ho celou noc a vypilo ho vážně moc, nikdo ani vážně neví kolik… Tohle kouřící miminko mělo mateřský znamínko co ani nešlo ginem umýt…“ Nemá to věru lehké kouřící miminko ve staré dobré Anglii plné deště, jo jo.
A snadný život „Bagristy ze Suezu“? To ani náhodou tam, kde kde je život o dvou kůrkách. Tam to všem komplikují tisíce lodí. „Jsem bagrista ze Suezu, jsem tu sám, zase se do toho dám. Jsem naděje světa,“ ví Márdi a těší ho to. „Jen málo času má, i malou svačinu, zase se do toho dám…“ Pohoda, osud i úděl, „Zase se do toho dá… vždyť je naděje světa, jé jé jé.“
„Šína je singl“ patří mezi další osudové kusy, punkově zběsilá obžaloba samoty: „Šína je singl, nikoho nechce, láska je pan Kopfrkingl“. Spalovač mrtvol pálí kdekterý cit, most, a dost!
Osud to tu zdaleka nebalí. „Forunata“ se na tenkým laně, na tenkým ledu pohybuje“. On škemrá, věří, čeká, nevzdává se. Další podoba zoufalství.
Ani to nekončí, provází ho surovost ze Settle, rap, neúprosnost. Jen zapomeňte na seriál z Novy, „Ten Chlap je všude“. Je o válce? Může být. Obžaloba, výčitky? Klidně! Putin? K čertu s ním. Tak!
Studentsky ryčný autobusově zájezdový, květnový klip Vypsané fixy, „Buvol“, je kousek, o kterém se ještě bude mluvit. Parta študáků se tu vydá v Karose na Highway to Hell, dějí se tady věci. Co navíc, ten klip má ústecko-nadlabskou produkčně režijní i cateringovou stopu, podílejí se na něm i otec a syn Karlové Honsové. Fixa ví, kde se po lidech rozhlédnout. Poslední tři písně z báječného CD už si zhodnoťte sami. Je to „Velká bílá zeď“, „Hotel“ a „Už dlouho nemluví“.
A jen pro úplnost: V sobotu hrají i zpívají Kadani na Vysmátém létu tito: od 13 hodin Kapitán Demo, 14.50 Sima, 16.40 Ben Cristovao, 18.30 Jordan Haj a Emma Smetana, 20.40 Olympic a 23.00 Lenny.
Radek Strnad
