Krušnohorské blues

Svět bouří burácí
utíkám do mechu,
hladí mě po tvářích
voní mi do dechu.

Hlavu, když neví co
kapradí ochladí.
Ze svahů prastarých
potoky padají.

Zelená melodie
srdce mé nazabije,
budí ho nad ránem
altem i sopránem.

Šumění stromoví
v nocích mě konejší.
Uspí mě nakonec
ke spánkům nejdelším.

Vlasta Rut Sidonová, 2024