Projekt přináší jedinečné informace o tom, jak populace vodních ptáků reagují na globální klimatické změny i změny životního prostředí. Získané výsledky pomáhají vodní ptáky efektivně chránit a zmírnit jejich konflikty s člověkem. Sčítání v Česku organizuje Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze jako součást mezinárodního projektu koordinovaného organizací Wetlands International.

Dobrovolníci jsou nepostradatelní
Mezinárodní sčítání vodních ptáků je tradiční monitorovací projekt občanské vědy, který se neobejde bez pomoci dobrovolníků. Více než 400 ornitologů bude o víkendu 16. a 17. ledna sčítat vodní ptáky na více než 700 lokalitách na řekách, rybnících, přehradách i průmyslových vodách po celém našem území. „Sčítání poskytuje informace o velikosti populací vodních ptáků. Přibližuje nám i cenné údaje o tom, kde se nacházejí významná zimoviště, jak ptáci reagují na extrémní výkyvy počasí. Z dlouhodobých dat můžeme hodnotit, zda vodní ptáky efektivně chráníme, nebo kde dochází ke střetům zájmů konfliktních druhů a člověka“ říká Zuzana Musilová, koordinátorka sčítání v Česku. Více informací a komunikaci s dobrovolníky zajišťují webové stránky www.waterbirdmonitoring.cz

Vodní ptáci reagují na změny klimatu
Současné změny klimatu rychle a intenzivně mění zažité zvyky vodních ptáků. Mění se místa, kde zimují, kde se rozmnožují, i početnosti jednotlivých druhů. V budoucích letech bude také pravděpodobně docházet k častějším extrémním výkyvům počasí v zimním období, a to způsobí změny rozšíření druhů a posuny jejich areálů. Mírné zimy jednotlivým druhům dovolují posunout svá evropská zimoviště severovýchodním směrem, chladné zimy je naopak tlačí na jihozápad kontinentu. Tyto změny vytvářejí nové výzvy pro výzkum i ochranu vodních ptáků, kdy mnozí ptáci mohou zimovat i mimo území, která jsou chráněná. Abychom mohli druhy a jejich stanoviště efektivně chránit, musíme znát, jaká prostředí si jednotlivé druhy vybírají. Na našem území vzrůstá význam stojatých vod (přehrad, pískoven a zatopených lomů aj.) vytvořených člověkem v posledních desetiletích. V podmínkách letošní zimy, které přinášejí chladnější, ale dlouhodobě však obvyklé počasí bude zajímavé sledovat, zda k nám přiletí více ptáků ze severských populací (např. morčák velký, hohol severní a morčák malý) nebo zda budou naopak počty některých teplomilných druhů (volavka bílá, potápka roháč, kopřivka obecná) nižší.

Zuzana Musilova - Department of Ecology