Na bývalé vojenské bunkry československé armády vzor 36 nebo vzor 37 určitě už narazil každý, kdo se vydal do přírody těsně pod Krušnými horami. Byly jich stovky, ale jejich řady v průběhu desetiletích značně prořídly, protože například padly za oběť povrchové těžbě hnědého uhlí. Vydali jsme se proto na putování napříč Ústeckým krajem, abychom se s objektivem podívali, k čemu že v současnosti tyto někdejší malé pevnůstky vlastně slouží.

V Ústí nad Labem je podél řeky vystavěno několik bunkrů. Z nich jeden je například součástí fotbalového areálu TJ Svádov – Olšinky. Je natřen na bílo a má domalována okna. Bunkry mezi Novými Stadicemi a Řehlovicemi čekalo v průběhu let jen opuštění a chátrání, přičemž u jednoho je již odkrytý základ poté, co ujela zemina ze svahu.

Za Řehlovicemi je „řopík“ na soukromém pozemku a je z něj klubovna. Při naší návštěvě u něj nikdo nebyl. Vedle má dřevěný přístavek, kde maskovací síť ukazuje na to, že se zde schází zájemci o vojenskou historii. I přesto, že bunkr je v netypicky bílo- oranžovém kabátě.

Na Teplicku, u Rtyně nad Bílinou jsou někdejší vojenské objekty tak nějak bez ladu a skladu. Prostě opuštěné, jen občas je asi navštíví místní mládež.

Na Mostecku jsou asi nejznámějšími tři bunkry u jezera Most. Jeden z nich je v soukromém vlastnictví herce J. M. Siebera a jeho Muzea Sudety.  Poblíž jezera Most, u silnice na Mariánské Radčice se nachází jeden z objektů, který doslova pohltila místní vegetace a nedaleko na Červeném vrchu u Braňan další, na němž se podepsala lidská ruka. Někdy v 70. letech minulého století zřejmě překážel, a tak byl uvázán na ocelová lana, překulen a odtažen kousek dál. Dodnes tam ta lana jsou. Mezi obcí Braňany a městem Bílina se přímo nad lomem Severočeských dolů nachází „řopík“, který slouží jako jeden z bodů pro keškaře.

U cyklostezky mezi Vrskmaní a Otvicemi na Chomutovsku se zase dva řopíky, které se nalézají v polích, změnily ve smetiště. Stejně jako bunkr v průmyslovém areálu Kopisty u Mostu. V témže areálu byl „řopík“ využit také jako držák elektrických rozvaděčů.

Raritou pak dozajista je bunkr s označením K51/15/A 160/Z, který se v průběhu doby a rozrůstání panelákového sídliště v Jirkově ocitl uprostřed moderní městské zástavby.  Dnes je na něj zrekonstruovaný maskovací nátěr.   

V Černovicích u Chomutova, kde je blízko hlavního tahu na Karlovy Vary také několik vojenských staveb, slouží jedna z nich jako sklípek na soukromé zahradě.

Nad Chomutovem a v okolí Kadaně se o bývalé vojenské objekty například starají nadšenci pro historii, kteří zde založili Muzeum čs. opevnění 1936 – 1938 Na Kočičáku a z části z nich vytvořili naučnou stezku.  

Lucie Králíková