Krizový štáb na hejtmanství aktivovali po roce 2000 jen kvůli povodním. Letošek to změnil. Tajemník štábu upozorňuje, že jde o nesrovnatelné katastrofy. Při velké vodě lidé zkázu vidí. Nebezpečí či nouze trvají jen krátce. Ztráty na životech jsou minimální, zásah je spíš lokální. „Epidemii spoustu lidí nevidí, přitom je všude a zasahuje do života všem,“ říká Marcel Kucr.

Zdroj: DeníkCo dělá krizový štáb, když nejsou krize?
To se na ně připravujeme a jednou za rok je cvičíme. Například v minulý rok velké mezinárodní cvičení se Saskem Schöna 2019 nebo cvičení Výpadek 2018 zaměřené na blackout. Vedle toho dlouhodobě metodicky řídíme obce a školíme nové starosty.

Kdy štáb prvně jednal o koronaviru?
Na řádné bezpečnostní radě 28. února. Už tam jsme pozvali i krajskou hygieničku a zástupce Krajské zdravotní. Čtyři dny poté se vyskytl první případ covidu v České republice. A hned u nás v kraji. Začátkem března nám nastal první nápor práce.

Exhejtman O. Bubeníček se nechával slyšet, že v první vlně byl náš kraj vždy o krok dál před vládou…
Byl to případ více krajů. Hlavně těch, které už dříve musely řešit povodně. Hned jsme třeba doporučovali školám, ať nejezdí na lyžáky. Nebo začali shánět lepší respirátory FFP3. Pak ale vláda rozhodla, že vše bude nakupovat stát.

Co byl tehdy největší problém?
Nedostatek osobních ochranných prostředků (OOP). Chtěl je každý, ale nebyly skoro žádné. Pro zdravotníky jsme využili ty, které se našly v lovosickém skladu. Majitelé roušky později dostali zaplacené. V krizové situaci je podobné „zabavování věcných prostředků“ legitimní krok.

Ilustrační foto.Zdroj: DeníkCo se vám na jaře povedlo?
Rychle vybudovat odběrová místa. Úzce komunikovat se starosty: díky našemu úsilí měli od hygieny informace o šíření nákazy u nich v okrese. Spustili jsme web o koronaviru, zajistili i včasnou distribuci OOP od státu po celém regionu. Dost pomůcek se nám také podařilo nakoupit vlastními silami.

Jak zafungovala vláda?
No… Jsme schopni improvizovat či si pomoct sami. Ale k mnoha věcem potřebujeme státní direktivu. Ústřední krizový štáb se sešel asi o týden později, než bylo třeba. A to na jaře i na podzim. Někdy jsme se dozvídali věci prvně z televize, pokyny byly místy odtržené od reality.

Jak štáb běžně probíhá? Hádáte se na něm?
Atmosféra tam nebývá nijak napjatá. Předchozí i současné vedení kraje naslouchá odborníkům. Jak O. Bubeníček, tak J. Schiller jsou rozvážní. Nikdy nevymysleli žádný nesmysl. Současný hejtman nespadl úplně do vody. Účastnil se na pozvání toho předchozího i tří jednání ještě před inaugurací.

Štáb jste po roce 2000 zatím aktivovali jen kvůli povodním. Je to teď rozdíl?
Obrovský. Při velké vodě byla zkáza vidět. Nebezpečí či nouze trvaly jen krátce. Voda odtekla, bahno se uklidilo, poškozené baráky zbouraly. Ztráty na životech byly minimální. Postavily se nové mosty, udělala lepší protipovodňové opatření. Bylo to lokální. Epidemie je pro spoustu lidí neviditelná, přitom je všude a zasahuje do života všem.

V létě si dal národ od viru pauzu. Co dělal váš štáb?
Řešili jsme dovýdej OOP, jejich dostatek u našich příspěvkovek. Vytvořili jsme pro ně i metodiku, jak na jejich vlastní nakupování, stanovovali přístupné ceny. Ještě v létě totiž někdo prodával OOP za nehorázné ceny. Vyplňovali jsme pro stát spoustu dotazníků, připomínkovali krizový zákon… A tak jsme plynule vpluli do druhé vlny.

Čím je jiný podzim?
Je daleko víc nakažených a hospitalizovaných. Byly i predikce o naplnění kapacit a nedostatku přístrojů, ty se naštěstí nenaplnily. Hodně teď řešíme testování, nejdřív to byla sociální zařízení, pak pedagogové od 4. prosince. Od 18. prosince nás asi čeká plošné testování.

Byl to pro vás únavný rok?
Ano, ale jsou lidé, kteří mají daleko větší právo na to stěžovat si, zejména ti v nemocnicích. Časový zápřah u nás na kraji byl nicméně větší na jaře. Moji kolegové tehdy odvedli velký kus práce. Já osobně se od práce odreagovávám s rodinou a přáteli či sportem. Na svátky u nás doma bude prostor, věřím, že podobně to bude i u ostatních z krizového řízení.

V krizovém štábu na ústeckém hejtmanství zasedají vedle krajských úředníků a politiků zástupci policie, hasičů, záchranky a armády. Při povodních to byli i zástupci energetických společností, vodařů či správy povodí. Teď při epidemii to jsou vůdčí osobnosti krajského zdravotnictví a hygieny. Tajemníkem štábu je 36letý rodilý Ústečan Marcel Kucr.