Na začátku srpna 2002 přišly do Čech silné lijáky, které naplnily půdu, koryta řek i přehrady. Záplavy na některých místech dosáhly úrovně padesátileté vody. Když začaly hladiny pomalu opadat, přišly další mohutné deště. Za tři dny napršelo více než normálně za celý měsíc. Země už nebyla schopna další vodu pojmout. Výsledkem byla katastrofa.

„Jedinečnost událostí ze srpna 2002 spočívá v tom, že dvě extrémní srážkové události následovaly rychle za sebou. Každá z nich by přitom sama o sobě patřila mezi deset největších za poslední století," vysvětluje Miloslav Müller, vedoucí Oddělení meteorologie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Spolu s kolegy vyvíjí Českou databázi extrémního počasí, která poskytuje lepší představu, co se vlastně před dvaceti lety na českém nebi stalo.

Největší od 15. století

Podle meteorologa je označení pětisetletá voda na místě, protože něco podobného Praha zažila jen během husitských válek v roce 1432, kdy voda tekla i přes Staroměstské náměstí. „U běžných povodní mohou vodní díla zploštit průtokovou vlnu. Ale u těch největších záplav je efekt vltavské kaskády prakticky nulový," vyvrací Müller zažitou představu, že před velkou vodou nás mohou ochránit přehrady.

Geolog a spisovatel Václav Cílek tráví léto na své chalupě na Kokořínsku.
Povodně budou nejen častější, ale i mnohem větší, říká geolog Václav Cílek

Vzpomenout na tragédii z roku 2002 dal začátek června 2013. Tehdy v některých regionech, především v jižních Čechách, napršelo až 150 milimetrů. Pod vodou se ocitla téměř tisícovka obcí, Vltava kulminovala na hodnotě přes tři tisíce kubíků za sekundu.

Opačné starosti

Od té doby trápí české řeky spíše opačný extrém: sucho. Průměrný roční průtok Vltavy v Chuchli se od roku 2014 pohybuje pod sto metry krychlovými za sekundu, denní minima pak jen kolem 40 kubíků.

Podobně jsou na tom v současnosti i ostatní řeky, třebaže Morava a Slezsko pětisetletou vodu zažily už v roce 1997. Podle portálu Intersucho aktuálně panuje výrazné nebo ještě silnější sucho na téměř polovině území republiky. Minimální průtoky byly také jedním z hlavních faktorů, které letos zapříčinily rozsáhlý úhyn ryb v Dyji na Břeclavsku.