Každý den jsou média plná čísel o úmrtích Čechů, u nichž se projevila nemoc covid-19. I když se jedná o infekci, kterou není radno podceňovat, stejnou chybou by bylo upnout na ni veškeré síly zdravotnictví.

„Od zahájení nouzového stavu se výkon běžné péče, alespoň v části nemocnic, v podstatě zastavil. Je zcela evidentní, že to může mít negativní dopady na zdravotní stav celé populace,“ uvedl včera Vladimír Černý, předseda České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny.

Infikovaných osmdesátníků a starších pacientů je v České republice už téměř osm desítek.
Koronavirus v Česku: Průměrný věk nakažených stále roste. Kolik je pacientům?

Nezbytnou a často neodkladnou péči totiž potřebují i pacienti s nemocemi, na které dlouhodobě umírá mnohonásobně více lidí než aktuálně kvůli koronaviru.

Deník proto přináší srovnání, kolik lidí zabíjí „klasické“ nemoci a kolik covid-19.

Koronavirus? Sedm lidí denně

Určit denní úmrtnost lidí s koronavirem lze jen velmi zhruba. Z dosavadních údajů vyplývá, že do tohoto úterka (včetně) zemřelo celkem 163 lidí. Nejsmutnějším dnem byla doposud středa 8. dubna, kdy skonalo 13 lidí. Průměr od prvního zaznamenaného úmrtí (22. března) tedy činí sedm obětí denně.

Kdybychom ale přepočítali data už od 1. 1. 2020, bylo by možné říci, že letos dosud umírají kvůli koronaviru jeden až dva lidé denně.

Srdce a rakovina

Dlouhodobě nejvíce Čechů a Češek umírá na nemoci oběhové soustavy. Ty v posledních deseti letech zabíjely dennodenně 140 lidí. Například 54 z nich umíralo na chronickou ischemickou chorobu srdeční a dalších 15 na akutní infarkt myokardu.

Kouření a koronavirus - Ilustrační foto
Kouříte? Pak jste náchylnější ke koronaviru, varují odborníci

Rakovina denně brala život 76 lidem. Nejvíc zabíjel zhoubný novotvar průdušky a plíce (15 obětí). Nádor tlustého střeva stál za šesti úmrtími, po pěti jde na vrub rakovinám slinivky a prsu.

Právě u nádorů je zásadní, aby se pacienti začali léčit bez zbytečného odkladu.

Česko zvýšilo počet testů na koronavirus.
Historie nás varovala, úder a vývoj epidemií lze těžko předvídat. I u koronaviru

Například u rakoviny prsu platí, že pěti let po stanovení diagnózy se dožije 100 % žen, pokud se nádor odhalí v prvním stádiu, ale jen 25 % s rakovinou ve čtvrtém stádiu.

Aktuální vývoj ale dává nemocným naději. „Vydali jsme doporučení, aby nemocnice začaly postupně fungovat jako v době před covidem, abychom nepoškodili pacienty, kteří už několik týdnů čekají třeba na onkologické zákroky,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.