Ženy v pití alkoholu dohánějí muže. Nejohroženější jsou matky a "zelené vdovy"

„Deset respondentek a deset odlišných životních příběhů, i když tyto ženy mají přece jen něco společného – v relativně mladém věku se odstěhovaly z velkého města do nově vystavěných satelitních městeček či nově vystavěných domů přidružených ke klasické vesnici. Byty vyměnily za velké domy a práci za péči o rodinu. Toto však není jediné, co je spojuje, určitou část v jejich životě vyplnila i nějaká návyková látka, nejčastěji alkohol, léky nebo jejich kombinace.“

U alkoholismu hraje roli i genetika. Každý sedmý člověk je zralý na adiktologa

To je úryvek z diplomové práce studentky Karlovy Univerzity Adély Kosařové z roku 2019, která se věnovala tématu „zelených vdov“ – dosud málo probádané skupině žen, která je ohrožena závislostí na alkoholu. Stávají se tak novým tématem pro psychology, sociology, rodinné terapeuty, ale i adiktology, tj. specialisty na závislosti.

Zelené vdovy je označení pro ženy, které si vzaly úspěšného a bohatého muže, s nímž se přestěhovaly za město „do zeleně“, do nového domu, obvykle v satelitu. Tam ale nakonec zůstávají osamoceny a izolovány – vytížený muž se vrací pozdě domů, ženy na novém místě nikoho neznají, starají se o děti a dům, což je ale po určité době přestane plně uspokojovat.

„Jako jeden z problémů respondentky uváděly vystřízlivění z prvotního nadšení po přestěhování se z města do satelitního městečka. Nejdřív zařizovaly dům, staraly se o děti a dělalo jim to velkou radost, avšak po nějaké době se již neměly kde realizovat a začala na ně doléhat samota a prázdnota. Dříve byly zvyklé na život ve městech, který jim nabízel různá kulturní vyžití a různou osobní realizaci, a vidina idylického života v krásném domě uprostřed malebné přírody je po určité době přešla,“ stojí dále v diplomce.

Ročně Češi propijí dovolenou u moře. Nejvíce za alkohol utratí Pražané

Po nějaké době sahají tyto ženy po skleničce, a jak čas běží, počet skleniček se zvyšuje. „O úkrytech za pračkou jste určitě slyšela, to pro vás nemůže být žádná novinka, to říkaly všechny mé kolegyně z léčebny. Já si flašku dávala třeba do dětských lyžáků… V kůlničce na zahradě jsem jich měla několik, protože jedinej, kdo balí dětem na hory, jsem já a jedinej, kdo pleje zahradu, jsem taky jen já, (smích)“ cituje autorka diplomové práce jednu ze zpovídaných, s níž se bavila o tom, kde schovávala alkohol v době, kdy své pití tajila.

Náhrada za partnera

Podle posledních výzkumů konzumuje alkohol rizikově 17 procent populace a 9 procent populace pije vysoce rizikově, přičemž u mladých lidí se vyskytuje častěji konzumace nadměrných dávek, u starších pak konzumace nižších dávek, ovšem denně.

Ohledně pití u žen (respektive poměru mezi rizikovým pitím u mužů a žen) mluví statistiky takto: v polovině 80. let minulého století to byla jedna žena na dvanáct mužů a v předcházejícím období, sahajícím až do počátku minulého století, byl poměr daleko výraznější – jedna žena na dvacet mužů. Nyní se uvádí poměr 1:2,5 až 1:2.

Češky pijí i v těhotenství. Desítky dětí se rodí s vážnými následky

„Rizikové pití alkoholu se rozšiřuje i do okrajových věkových skupin – jak dívek, kde často bývá spojena s užíváním nelegálních drog, tak seniorek, kde se setkáváme s kombinací alkoholu a návykových léků, jako jsou analgetika či hypnotika. Stále častěji se také setkáváme s ženami, které žijí samy, jsou ekonomicky soběstačné a alkohol jim nahrazuje chybějícího partnera, nebo s ženami žijícími ve „zlaté kleci“, kterým alkohol nahrazuje neschopnost seberealizace i nepřítomnost pracovně vytíženého partnera,“ vyjmenovává rizikové skupiny žen psychiatrička a psychoterapeutka Olga Pecinovská, která vede ženské oddělení protialkoholní léčebny U Apolináře v Praze a která má se závislostí i osobní zkušenost.

Podle Olgy Pecinovské souvisí narůstající počet žen závislých na alkoholu s jejich novým postavením ve společnosti. Získaly nezávislost, a to ekonomickou, společenskou i právní. Přibývá také žen, k jejichž životnímu stylu patří častá společenská konzumace alkoholu. Dostávají se tak do nových společenských rolí, jsou na ně kladeny nové úkoly a očekávání, zároveň jim však zůstávají tradiční role, a to především v rodině. Potřeba zvládnout všechny tyto úlohy pak některé vede k tomu, že klid a uvolnění hledají na dně lahve.

Dětští alkoholici: Problém je v rodině, varují odborníci

„Mnoho žen záhy rozpozná psychogenní účinek alkoholu a začne ho využívat a posléze zneužívat – jeho relaxační účinek pro nerozvinutou dovednost uvolnit se nebo odpočívat, stimulační pro snahu zvládat nepřiměřenou zátěž bez schopnosti spolupracovat s okolím, dále pak anxiolytický, antidepresivní a hypnotický k samoléčbě psychických obtíží vyplývajících z neřešených problémů nebo z nezpracovaných traumat a tak dále,“ vysvětluje Olga Pecinovská.

Cílem pití u žen je tedy – oproti mužům – obvykle změna psychického stavu, nikoli to, aby se opily. To přichází až později s rostoucí tolerancí a zvyšováním vypitého množství alkoholu a jde o příznak rozvíjející se závislosti.

Genderově nevyvážené

Ženské tělo je vůči vlivům alkoholu zranitelnější po stránce somatické i psychické. Ženy obecně snášejí toxiny hůře než muži. Důvod je prostý – jejich tělo je celý život připraveno na mód těhotenství. Kvůli tomu musí být ženský metabolismus neustále připraven udržet všechny své funkce, i když by pracoval za dva.

Negativem je, že řada metabolických přeměn je z tohoto důvodu u žen zpomalena, což se projevuje například při odbourávání alkoholu, respektive etanolu. Rozvoj závislosti tak bývá rychlejší u žen než u mužů, rovněž rozvoj zdravotních komplikací je u závislých žen rychlejší.

„Zajímavé je, že zatímco se v posledních desetiletích výrazně zvýšila společenská tolerance ke konzumaci alkoholu ženami, odmítavý postoj k závislé ženě se změnil jen velmi málo,“ konstatuje Olga Pecinovská. Pro ženu je proto stále velmi těžké přiznat, že má problém. Častým důvodem je fakt, že má děti, o něž se stará a nechce svému okolí přiznat, že selhala. Zároveň často odmítá léčení, protože nechce opustit rodinu, o kterou pečuje.

Češi patří k největším pijanům na světě. Omezili by se? Odpověď může překvapit

„Pomoc člověku, který se propadá do závislosti, vyžaduje trpělivost a důslednost,“ zdůrazňuje Olga Pecinovská. Prvním krokem je informovat daného člověka, že jste si všimli jeho pití (Domnívám se, že máš problém, tento týden jsi už podruhé usnula při vaření večeře a ve špajzu byla vypitá láhev), a nabídnout pomoc (Nechceš se s někým poradit?).

Postižený obvykle poprvé (potřetí, popáté, podesáté) odmítne, ale může slíbit, že už se to nestane. Pokud jde skutečně o závislost, situace se bude opakovat a zhoršovat a je třeba přistoupit k tomu, čemu se říká „tvrdá láska“. To znamená: Mám tě rád, byla jsi vždycky skvělá, ale alkohol tě mění a mě to trápí. Chci ti pomoct, a pokud se budeš léčit, podpořím tě. Ale nemohu se dál dívat na to, jak se ničíš – pokud budeš pít dál, odejdu. „Hrozit“ je ale třeba jen takovými kroky, které jsme skutečně připraveni udělat.

O Kennedym a mrtvole v řece. Zbohatl otec prezidenta na nelegálním obchodu?

Postižený je zpravidla ochoten přistoupit nejprve na léčbu ambulantní (tzn. někam docházet), ale pokud začne někam docházet a pije dál, je třeba stejným postupem trvat na účinnější, zpravidla ústavní formě léčby, tedy hospitalizaci obvykle po dobu tří měsíců). „Na závěr je třeba připomenout, že pokud už se u někoho rozvinula závislost a není schopen se vrátit dlouhodobě k bezproblémové konzumaci alkoholu, je pro něj jediným dlouhodobě bezpečným způsobem, jak žít kvalitní život důsledná abstinence od alkoholu, drog a návykových léků,“ dodává terapeutka.

Zdroj: Deník

BARBORA POSTRÁNECKÁ