Vyrážíme

Sraz byl vosm před policejní služebnou vErvěnicích. Na místo přicházím s dvacetiminutovým předstihem, na dvoře už postávají policisté spolu se strážníky. Za pár minut přijíždí i druhý „civil“ – jirkovský starosta Radek Štejnar. I když civil… Je ze zákona velitelem městské policie, jedinou osobou navíc bude tedy má maličkost.

Všichni se scházíme ve sklepě budovy, kde je školící místnost a na řadu přichází krátká válečná porada. Tu vede velitel místní státní policie Martin Řehůřek. Svým ovečkám uděluje poslední pokyny a můžeme vyrazit do ulic podvečerního Jirkova. Policisté jsou vybaveni fotografiemi hledaných osob a počítačem, který za pár sekund prověří totožnost člověka bez dokladů. Jsme taková menší kolona, čtyři policejní auta ve kterých je pět městských a pět státních policistů. Řadu uzavírá starostův služební vůz korejské výroby, spolujezdcem je velitel Řehůřek, já si sedám za ně. (Napadá mě trochu kacířská myšlenka- být vChomutově, vozím se sprimátorčiným luxusním Superbem)

Zatím je klid

Naším prvním cílem je mezi Jirkováky oblíbená Sodovkárna. Prý tam má být koncert, těším se tedy na první úlovky, aby bylo o čem psát. Ovšem uvnitř je jen pár štamgastů, žádný koncert se nekoná. Vzápětí se přesouváme do Sport baru vulici U Stadionu. Je tu plno a hodně mladých lidí. Kontrolují se občanky, ale i tady všechno probíhá vklidu a bez komplikací. Zatím fungujeme spíše jako zpestření večera. Pár policistů se sněkterými hosty nadšeně zdraví, holt Jirkov není žádné velkoměsto.

První úlovek, první pokuta

Jedeme do centra, desítka policistů vchází na zahrádku takzvaného Jídeláku. Tam sedí dva kluci a děvče, před kterým stojí pivo. Jeden zmladíků nemá doklady, policisté ho proto odvádějí prolustrovat kautu s počítačem. Dívka se tváří neštastně. Nejen že nemá u sebe občanku, navíc přiznává, že je jí teprve sedmnáct. „Pořádně se nadechněte a foukejte po dobu tónu,“ instruuje dívku policista Jaromír Kotrč. „Má smůlu. To si tak jednou lokla,“ říká mi bokem. Přístroj totiž ukazuje pouhých 0,08 promile alkoholu vdechu. „Co sní bude,“ říkám si. Dívenka se tváří dost zkroušeně, ale má štěstí, policisté jí jen domlouvají. Takové štěstí ale nemá její plnoletý kamarád. Po krátké ale bouřlivé debatě, do které se zamíchal i chlapík za pípou, padá první pokuta. Bez tisícovky se bude muset obejít prvně jmenovaný. „To pivo jsem jí koupil já,“ přiznává se.

Zpět do pasťáku

Další adresou je Yellow Sport bar u autobusového nádraží. Než jsem se stačil rozkoukat, policisté vedou zpodniku romského mladíka. Vruce má ozdobnou krabičku se zlatým prstýnkem. „Kde jsi to vzal,“ vyjel na něj jeden zpolicistů. Jak se dozvídám, jeho podezíravost je na místě. Mladík je pro strážníky i policisty známou firmou. I když se nakonec ukazuje, že prstýnek poctivě koupil, má slušný průšvih. Je bez dokladů a přístroj ukazuje 0,27 promile. Uběhne pár minut a policisté ho šupem odvážejí na policejní služebnu. Chytrá mašinka jim totiž ukázala, že mladík je takzvaně vhledání. „Utekl zústavu vJiříkově. Na služebně to sním sepíšeme a dáme vědět do Jiříkova, odkud si pro něj přijedou,“ informuje mě Jaromír Kotrč. Strážníci si ještě berou na paškál barmanku a jednoho ze štamgastů. Jejich úkolem je zjistit, kdo mladému útěkáři podal alkohol. Strážníkům vtu chvíli vůbec nezávidím. Oba dva by nepřiznali ani nos mezi očima. Nakonec do toho spadl štamgast. „Nepřiznal se, případ se bude projednávat před přestupkovou komisi,“ říká mi strážník Robert Plzák.

Další promile, další pokuta

„Přístroj vám naměřil 0,12 promile. Co jste pila?“ ptá se jeden zpolicistů sedmnáctileté dívky. „Kolu,“ zní lakonická odpověď. „Jo tak. Oni už dělají i alkoholickou kolu? To slyším poprvé.“ Tento dialog se mi podařilo vyslechnout před další hernou. Tentokrát to byl Hong Kong . Jak se ukázalo, dívenka zapomněla ve svém výčtu na rum, kterým si kolu krapet vylepšila. I tady se vyšetřování ujali strážníci a i zde to neměli vůbec jednoduché. Barman byl vietnamské národnosti, do diskuze se míchal i jeden zhostů herny. Strážníci nakonec vynesli ortel, o tisícovku lehčí bude barman, hosty nazývaný Víťa. „Přiznáváte se ze spáchání přestupku? “ ptal se ho strážník Robert Plzák. „Víťo, všechno jim odkejvej,“ nabádal ho onen host. Naprosto zmatený Víťa dal na jeho radu a po domluvě rukama nohama se strážníkům z něho podařilo dostat i tisícovku pokuty.

Pokračujeme ukradeným mobilem a rvačkou

Jedeme dál. Kontroly v hospodách Na Kopečku, Flamengo, U Rybníka, Markéta a Konírna nepřinesly nic, co by stálo za zaznamenání. Trochu vzrušení přinesl až podnik Áčko a hospoda Mexiko. VÁčku museli strážníci řešit případ ukradeného mobilu. Po nezbytné administrativě se bleskem přesouváme kMexiku, kde je nahlášena rvačka skupiny Romů. Tamní štamgasti jsou však úplně vklidu, policisté raději prozkoumávají i okolí hospody. Po rváčích se však slehla zem.

Nebyla to poslední akce

Před Mexikem zhruba dvouhodinová akce končí. Kměstským a státním policistům promlouvá starosta a velitel Řehůřek. Oba dva si akci chválí. „Podobné akce jsou určitě užitečné. Tato svým rozsahem byla vJirkově první a určitě ne poslední. Důležité bylo, že strážníci spolicisty byli vulicích vidět. Oni si to ti majitelé různých heren a hospod mezi sebou řeknou a budou se mít víc na pozoru,“ říká mi později starosta Radek Štejnar. Nezbývá mi, než sním souhlasit. Vpátek policisté se strážníky odvedli zmého pohledu dobrou a smysluplnou práci.