O 100 let později stojíme před novými globálními výzvami: změna klimatu, znečištění životního prostředí, digitalizace a demografická exploze, v jejímž důsledku může žít na planetě do poloviny století až 10 miliard lidí. Ruku v ruce s těmito změnami jde zdánlivě neomezený ekonomický růst na úkor našeho fyzického a psychického zdraví, planety a jejích omezených přírodních zdrojů.

Autorka je předsedkyní Evropské komise

Nejméně za 40 % emisí skleníkových plynů jsou odpovědné budovy a infrastruktura. Moderní stavby jsou převážně z betonu a oceli, což jsou materiály, při jejichž výrobě se spotřebovává obrovské množství energie a zároveň se z nich při chemických reakcích, které v nich probíhají, přímo uvolňuje CO2.

Všechno ukazuje stejným směrem: musíme změnit své myšlení a přehodnotit své plány. A Evropa v tom může a musí hrát vedoucí úlohu. Proto je Zelená dohoda pro Evropu naší prioritou. Otevírá spoustu nových příležitostí a je naší novou strategií růstu. Hlavním cílem je udělat z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent. K tomu bude potřeba víc než jen snižovat emise. Budeme potřebovat ekonomický model, který bude naší planetě vracet, co si z ní bere – oběhové hospodářství postavené na obnovitelných energiích.

Zelená dohoda je víc než jen environmentální nebo ekonomický projekt, je to i kulturní projekt. Každé hnutí má svůj vlastní výraz a atmosféru. Naše systémová změna musí mít svou vlastní estetiku: spojení designu a udržitelnosti.

A jaký je váš názor? Pište prosím na adresu nazory@vlmedia.cz. Vaše příspěvky rádi zveřejníme.

Proto chceme vytvořit nové hnutí – nový evropský Bauhaus. Prostor pro koncepční a tvůrčí spolupráci, kde se budou setkávat architekti, umělci, studenti, vědci, inženýři a designéři, kteří budou společně tuto vizi přetvářet ve skutečnost. Nový evropský Bauhaus bude hnací silou, která Zelené dohodě pro Evropu vdechne atraktivitu a inovativnost a přiblíží ji lidem. Základy bude tvořit udržitelnost, přístupnost a estetika. Díky novému Bauhausu se recyklace, obnovitelné energie a biodiverzita stanou přirozeností.

Lidé by měli Zelenou dohodu pro Evropu cítit, vidět a sami zažívat. Ať už skrze používání přírodních stavebních materiálů, jako je dřevo nebo bambus, nebo architekturu využívající přírodou inspirované formy a stavební zákonitosti, jež od začátku ctí ekosystém a cíleně podporují udržitelnost a opětovné využití.

Nový evropský Bauhaus by měl využít i další obrovsky převratný trend tohoto století: digitalizaci, která stále větší měrou mění způsob našeho myšlení i jednání. Domy, sídla a města budou v budoucnu fungovat lépe díky svým „digitálním dvojčatům“. Díky počítačovým simulacím bude možné volit dokonalejší koncepce tak, aby byl výsledek efektivnější z hlediska využití zdrojů, opětovného využití či dopadu na životní prostředí a místní klima. Naším cílem jsou klimaticky neutrální a životu lépe uzpůsobená města.

V příštích dvou letech vznikne v různých zemích Unie prvních pět projektů evropského Bauhausu. Budou se zasazovat o udržitelnost, ale každý z nich jinak. Ať už se zaměří na stavební materiály a energetickou účinnost, demografii, mobilitu budoucnosti nebo digitální inovace účinně využívající zdroje, vždy je budou kombinovat i s uměním a kulturou. Coby tvůrčí a experimentální laboratoře a kontaktní střediska evropského průmyslu budou výchozím bodem celoevropské a celosvětové sítě, jejímž smyslem bude maximalizovat ekonomický, ekologický a sociální dopad nad rámec samotného Bauhausu.

Naším přáním je, aby se z nového evropského Bauhausu zrodilo tvůrčí a interdisciplinární hnutí, jež bude udávat směr jak v estetice, tak ve funkčních standardech, a to zcela v souladu s nejmodernějšími technologiemi, životním prostředím a klimatem. Podaří-li se nám skloubit udržitelnost s kvalitním designem, bude mít Zelená dohoda pro Evropu ohlas i za našimi hranicemi. Měla by podnítit diskusi o nových stavebních metodách a koncepčních formách, experimentovat a přinášet praktické odpovědi na to, jak by mohl moderní život v souladu s přírodou vypadat.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.