Nejsou to přehnané obavy? Počet velmi vážných případů k počtu nakažených není přece děsivý. Děsivě však roste.

A v tom to je. Člověk nemusí být epidemiolog, tady stačí kupecké počty. Zdravotnictví má určitý počet lůžek, určitý počet lékařů a určitý počet přístrojů. Jakmile počet lidí, kteří potřebují pomoci s dýcháním, překročí tuto hranici, budou se muset lékaři rozhodovat.

Takto drsně: Vaši maminku nezachráníme, protože má menší šanci dožít se ve zdraví vysokého věku než pan Novák. Zoufalí lékaři v severní Itálii na jaře popisovali toto šílené rozhodování.

A to nemluvíme o úrazech a dalších nemocných. Kolik lidí je ohroženo smrtí nebo trvalým zhoršením zdraví proto, že lékaři a sestry, kteří by je mohli zachránit, budou úplně vytíženi (y) na covidových odděleních?

Lidé veselící se po zavírací hodině v blízkosti barů, připomínají průvod bláznů. Jako by nebyla smrt! Užij dne, po nás potopa. Ta potopa přichází. Pokud se nepodaří postavit přehradu.

Ta přehrada se dá udělat mezi lidmi. Tvoří ji odstup a rouška a to za všech okolností.

Vláda teď musí dát přednost lidským životům před hospodářským rozkvětem. Musí trvat na stavění přehrad. Musí zavřít školy. Musí omezit vše, co není pro hospodářství vyloženě nezbytné. A musí lidem s pokorou vysvětlit, že má smysl vzdát se na chvíli svobody a pohodlí.