Včera se veřejnost dověděla, že Národní centrála proti organizovanému zločinu zahájila úkony trestního řízení ve věci cesty ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy.Na svou funkci předsedy Národní sportovní agentury tentýž den rezignoval bývalý poslanec hnutí ANO Milan Hnilička. V pátek oznámil odchod z funkce Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Důvodem byl tlak ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO), jehož odrážení musel žalobce věnovat víc času než státnímu zastupitelství. Zmíněná šéfka justice pak kudy chodí, tudy vypráví o několika verzích výbuchu ve Vrběticích, čímž popírá stanovisko vlády a jejího předsedy.

A v pondělí jsme se také dověděli, že ministr zdravotnictví Petr Arenberger sepisuje odpovědi na seznam otázek, které mu předložil Andrej Babiš. Možná jsou mezi nimi dotazy typu: Dají se v rámci živnosti zvané poskytování kosmetických služeb dělat klinické studie pro potřeby zdravotní péče? Je etické pronajímat svoji nemovitost nemocnici, v níž jste náměstkem či ředitelem? Kde se vzal příjem 30 milionů, když podle vašich slov byly náklady tak vysoké, že jste měl nulový zisk?

Je prakticky nemyslitelné, aby Arenberger svoji pozici ustál. Jeho politická důvěryhodnost je pod bodem mrazu. Totéž platilo o Milanu Hniličkovi od okamžiku, kdy se producíroval v nouzovém stavu na oslavě padesátin Petra Bendy v jeho hotelu. Navíc ve chvíli, kdy je sportovní agentura předmětem auditu ministerstva financí, působí vpravdě komicky, když Hnilička mluví o odchodu kvůli únavě, která naprosto nijak nesouvisí s kontrolou cifršpiónů.

Nepředpokládám, že úspěšný hokejový brankář si chtěl díky funkci přijít k penězům. Jen tu práci zkrátka nezvládl. Andrej Babiš opět potvrdil, že je mizerný personalista.

Z výše řečeného plyne, že opoziční strany by měly přepečlivě zvažovat, koho budou nominovat do ministerských funkcí. A předem tyto kandidáty svléknout majetkově i politicky donaha.