Zámku se vrátila stará barva, Klášterečtí jsou v rozpacích
Klášterec n. Ohří /ANKETA/ - Některým se nelíbí „poplivaná“ fasáda. Památkáři vrátili podobu do 19. století.
Jan Rödling
Diskutovat (0) 29.7.2010 16:05 aktualizováno 31.7.2010 11:32
Zdaleka to není nejvyšší ani nejpozoruhodnější investice ve městě. Jedno nej má však určitě – mezi místními je nejdiskutovanější.
Důvod je nasnadě. Fasáda zámku se ze „dne na den“ proměnila ze světle růžové na temně vínovou. Když vstoupíte do zámeckého areálu, výrazná barva vás ihned upoutá. Kdo už na zámku někdy byl, nezmůže se na víc než na větičku „No teda...“ Tak razantně červeň působí.
Dvacet let růžová, a teď...
Pro Klášterečáky, kteří byli dvacet let zvyklí na nevýraznou růžovou, to je lehčí šok. Rozpaky jsou znát i z vyjádření kastelána Petra Hybnera nebo starosty Jana Houšky. „Je to velmi neobvyklý pohled, nezbývá než respektovat rozhodnutí památkářů,“ říká starosta.
Některým se přes počáteční rozpaky líbí, jiní novinku vítají (viz minianketa). Dalším naopak vadí nejen samotná barva, ale i technika nátěru. Nejde totiž o jednolitou barevnou masu, fasáda má v sobě světlejší odstíny. Zámek tak někteří popisují jako „flekatý“, strakatý, je slyšet i kritika, že vypadá jako poplivaný.
O barevnosti i technice nánosu omítky rozhodli památkáři. Na jejich nařízení jsou navázány i dotační peníze, které zámek získal.
Zámek tak dříve vypadal
Odborníci vycházeli z podoby zámku po klasicistní, též novogotické) přestavbě z poloviny 19. století. „Romantická úprava i oprava na počátku 20. století stavbě dala červený nátěr, který dle dobového požadavku navazoval dojem jednotné kamenné stavby z červenavého pískovce,“ píše se v posudku akademického sochaře a restaurátora Jaroslava Jelínka.
Když se zkoumali starší vrstvy nátěrů, restaurátoři seškrábali několik vrstev. Při tom narazili i na tmavě červenou. Zjistili, že koresponduje s architektonickými prvky na fasádě a zachovaným romantickým průčelím. Rozhodli se vrátit k původní barvě – tedy tmavě cihlově červené, která je v souladu i s použitým černovickým pískovcem.
Ony „fleky“ na fasádě nejsou způsobeny tím, že by dělníci něco odflákli, naopak je to výsledek speciální techniky – tzv. lazurování.
Základem je průhledný lazurovací nátěr. Ještě než zaschne, je do něj rovnoměrně vetřena tónovací barva. „Po mírném zavadnutí je část naneseného pigmentu stržena lazurovacím koženým válečkem. Tím dojde ke zvýraznění výsledného lazurovacího efektu,“ vysvětlila Kateřina Ezrová z kadaňského památkového odboru. Dodala, že bezchybné dokonalé fasády dělané moderními technologiemi nejsou vhodné pro historické budovy.
Kláštereckým nezbývá, než se s novou barvou zámku, který je i kulturním centrem města Klášterce, sžít.
Obarvené průčelí je pouze prvním krokem, stejnou barvu by měl dostat celý zámek. Zřejmě velký boj se ale svede o podobu vnitřního nádvoří. Takřka všichni bez výjimky se obávají, že tmavě cihlová červeň promění ho promění v tmavý kout, což by nepomohlo nejrůznějším kulturním akcím, které uprostřed zámku konají.
Líbí se vám nová barva zámku?
Můj první dojem byl zvláštní, i kvůli té jednolitosti. Ale líbí se mi to, i když větší dojem fasáda dělá zdálky než zblízka. Ale celkově se mi to líbí. I když manželka mi vynadala, že by kolem oken měla být světlejší (úsměv). Berme jako fakt, že se to tak dříve dělávalo.
Jan Houška, starosta Klášterce n. Ohří
Nyní je to velmi neobvyklý pohled. Rozhodli o tom památkáři, takže nezbývá, než to respektovat. Věřím, že si na to zvykneme.
Karel Meloun, sochař, umělecký kovář, restaurátor, Klášterec n. Ohří
Mně se to líbí, je to určitě lepší, než to bylo dosud, kdy barva připomínala spíše statek na vesnici. Ta podoba je novogotická, v anglickém stylu. U nádvoří se to ale asi bude muset řešit jinak, aby tam nebyla tma.
-4°C
-2°C
