Volný pátek? Ne, firmy posílají lidi na školení

Devětadvacetiletý Martin z Chomutova chodí v pátek místo do práce do školy.

Běžně pracuje se dřevem, ale na konci týdne piluje práci na počítači.

„Je to dobrý, úplně v tom neplavu, ale něco se přiučím,“ říká. Přitom dostává stejný plat, jako kdyby do práce chodil.

Když se učí, platí ho chomutovský úřad práce (ÚP) stejně, jako kdyby makal v dílně. Úřad platí i náklady na školení. To vše z projektu „Vzdělávejte se!“, který platí Evropský sociální fond a stát.

Pro firmy, které vyrábějí v regionu a zasáhla je ekonomická krize, je to šance. Jejich lidé, kteří by třeba každý v pátek seděli doma, protože nejsou zakázky, se něčemu novému přiučí. „Žádostí z firem nám chodí opravdu hodně, je o to obrovský zájem,“ říká Gabriela Tenková z ÚP v Chomutově, která projekt vede.

O místo málem přišel i Martin z úvodu článku. „Neměli jsme kšefty, už to vypadlo, že končíme,“ přiznává. Vzhledem k tomu, že v práci zůstal, nechce zveřejnit své jméno.

Obrovský zájem

O peníze na školení se hlásí desítky podniků z Chomutovska. Peníze z Evropy podpořily nebo právě podporují už čtyřiadvacet firem.

Do učeben poslali zaměstnavatelé postupně, od zahájení projektu v srpnu 2009, přes tři tisíce tři sta lidí z Chomutovska, což je obrovské číslo. V celém okrese je zaměstnaných asi sedmdesát tisíc lidí, ale samozřejmě ne všichni zaměstnavatelé jsou v krizi. Do „Vzdělávejte se!“ se zapojily například Parker, Toyoda, Puls, Actherm a mnozí další.

Pro zaměstnance je to výhodné v tom, že dostávají plný plat, který by jinak neměli. Navíc si zvýší kvalifikaci a tím i šance na trhu práce. V neposlední řadě pak zůstanou zaměstnaní, někteří by z nich by možná o místo přišli, nebýt dotace.

Tisíc i pět

Do programu se může přihlásit každý, na velikosti podniku nezáleží. Takže zatímco třeba Toyoda školí přes patnáct set lidí, tak společnost PG jen devět. „Firma nám musí dokázat, že je v útlumu kvůli ekonomické krizi. Třeba tím, že omezuje výrobu a propouští, nebo jí někdo odmítl nasmlouvanou zakázku,“ vysvětluje Tenková.

Úředníci žádost posoudí a rozhodnou, jestli vyhoví. Zaměstnavatel třeba nesmí být v insolvenci, nebo žádat o nesmyslná školení, například svářeče posílat na kurzy šití.

O tom, co se lidé budou učit, rozhoduje firma sama. Peníze na vzdělávání může použít jak na proškolení dělníků, tak pro manažerské kurzy. „Z projektu je možné platit i ze zákona povinné zkoušky, které se musí obnovovat i každý rok. Toho firmy využívají často,“ popisuje Tenková.

Spektrum kurzů je velmi široké, od jízdy s „ještěrkou“ přes výpočetní techniku až po týmovou spolupráci.

„Vždy ale dbáme na to, aby to bylo spjato s oborem. Například angličtina musí být odborná či technická,“ vysvětluje Miloslava Mertová, vedoucí odboru poradenství a rekvalifikací na ÚP. Úřad pak určí strop, do jaké ceny by se měly vejít. Pro každou firmu pak platí omezení, že za školení zaměstnanců nesmí utratit více jak půl milionu korun za měsíc.

DVA ROZDÍLNÉ POHLEDY