Radary instalovalo na předem vytipovaných místech, kde jsou řidiči neukáznění a nedodržují pravidla, především pak stanovenou rychlost.

„Bohužel některé výsledky jsou alarmující. Řidiči v úsecích jezdí až sto deset kilometrů v hodině místo povolené padesátky," řekl Chomutovským novinám náměstek primátora a velitel městské policie Marek Hrabáč. Analýza sice ještě není zcela dokončena, ale z předběžných výsledků vyplynulo, že mezi nejhorší úseky patří především Palackého ulice, kde za týden projede na devadesát tisíc vozidel. Z nich přes 2 800 jelo rychle.

Mezi další místa, kde řidiči nejčastěji překračují rychlost, patří Blatenská ulice. „Po sjezdu z kopce u mateřské školy překročil rychlost každý dvanáctý řidič," dodal Hrabáč. Podobně je na tom Vinohradská ulice, kde nesundává nohu z plynu každý jedenáctý řidič. Naproti tomu u základních škol se řidiči chovají celkem zodpovědně. Z naměřených výsledků vyplývá, že tu předpisy porušuje maximálně půl procenta řidičů.

„Máme zkontrolováno devatenáct z jednadvaceti vytipovaných ulic ve městě," sdělil Chomutovskému deníku ředitel městské policie Tomáš Douda. Nad naměřenou rychlostí některých řidičů ve městě jen kroutí nevěřícně hlavou. „Rychlost přes sto kilometrů ve městě není žádnou výjimkou. K častému výraznému překračování rychlosti dochází vedle Palackého ulice také na Spořické, Alšově či Beethovenově ulici," upřesnil Douda. „Přitom informativní radary jsou nastaveny tak, aby přestupek zaznamenaly až při překročení 56. kilometrů," řekl tajemník dopravní komise Martin Kovacz.

Dopravní komise zřejmě doporučí radě města zakoupení stacionárních radarů, které jsou schopné přestupek zaznamenat.

Na místa, kde v Chomutově nejčastěji řidiči překračují maximální povolenou rychlost se zaměří městská policie. V současné době dopravní komise zpracovává naměřené hodnoty a poté je předá vedení města. To se pak rozhodne, jaká opatření přijme. Stacionární radary se jeví jako jedna z možností. I když jejich pořízení není zrovna levnou záležitostí. Jejich cena se pohybuje okolo milionu korun. Další z možností je, že by rychlost ve městě měřili také strážníci. To by ovšem k tomu museli mít všechny potřebné náležitosti. Specializované soukromé firmy už si města najímat nemohou, protože to zakazuje zákon.

Měření rychlosti strážníky ve městech se stalo v minulosti už několikrát předmětem mnoha diskuzí. Ministerstvo dopravy po letech nejasností řeklo před pár lety, že pravomoc měřit rychlost ve městech smí jen republiková policie a městští strážníci. Měření rychlosti je upraveno zákonem č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ zákon o silničním provozu"). Konkrétně ustanovení § 79a odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, odtud citace: „Za účelem zvýšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích je policie a obecní policie oprávněna měřit rychlost vozidel. Obecní policie tuto činnost vykonává na místech určených policií, přitom postupuje v součinnosti s policií." To však neznamená, že je nutná přítomnost policisty, ale jedná se o zamezení duplicitního měření rychlosti vozidel městskou i státní policií. Strážníci ale v případě překročení rychlosti v obci o více jak 20 km/hod. nemohou ukládat pokutu na místě, protože nemají přístup do registru řidičů. Zákon č. 361/2000 Sb. § 125c odst. 7 říká, že přestupek, za který se podle tohoto zákona ukládá zákaz činnosti, nelze projednat v blokovém řízení. Jelikož strážníci nemají přístup do registru řidičů.

V odst. 8 je ještě uvedeno, že od uložení sankce v těchto případech nelze v rozhodnutí o přestupku upustit. To znamená, že podle zákona při překročení nejvyšší dovolené rychlosti musí být uložena pokuta. Je jedno, jestli strážníkem nebo správním orgánem. Slibovat na místě strážníkům že už se to nestane je zbytečné, postih řidiče stejně nemine.