Veterináři totiž potvrdili, že se tam vyskytuje ohnisko nákazy ptačí chřipky. Při likvidaci veterinářům pomáhali hasiči a do obce nebylo možné zajíždět, vjezdu bránily policejní zátarasy. Jedná se o první výskyt ptačí chřipky v Ústeckém kraji.

První dvě uhynulé krůty našel majitel chovu Jiří Karl v pondělí a nezdály se mu ani další kusy drůbeže, protože vykazovaly typické příznaky nákazy. Proto vše nahlásil krajské veterinární správě. „Jeho přístup byl naprosto příkladný," ocenila iniciativu zkušeného chovatele starostka Bílenců Petra Kubániková.

Veterináři zjistili, že se jedná o ptačí chřipku, a tak bleskově nařídili likvidaci. Do Bílenců v poledne přijeli členové likvidačního střediska, kteří přivezli uspávací techniku. „Drůbež umístili do speciálních pytlů a napustili je z bomby kysličníkem uhličitým. Má narkotizující účinek, takže drůbež usne a uhyne," přiblížil postup ředitel krajské veterinární správy Petr Pilous.

Při zásahu pomáhalo 25 hasičů, kteří měli na starosti desinfekci ohniska, ale také lidí, prostředků a techniky. Vydesinfikovali například i podběhy aut, aby se vyloučila možnost, že se nemoc roznese dál. Na člověka se nepřenáší, ptáky by ale mohla kosit ve velkém. Ptačí chřipce – správně chřipce typu A H5N8, podléhají v padesáti až ve stu procentech případů.

Mrtvá tělíčka převezli veterináři ve speciálním kontejneru do asanačního ústavu, kde budou zlikvidována v tlakovém destruktoru při teplotě 130 stupňů Celsia a tlaku dvou atmosfér. „Hmota se vylisuje, oddělí se bílkovinná část od tekuté, která sestává z tuku," přiblížil ředitel krajské veterinární správy. Obě složky se podle jeho slov využívají dál. „Tuk se dá technicky zpracovat na mýdlo, ale nejčastěji se využívá jako palivo například v cementárně. Pevná část se rozemele a slouží jako krmivo pro ,nepotravinová´ zvířata, například granule pro psy. Je neškodné, protože je proces zbavil všeho škodlivého," vysvětlil Pilous.

Ptačí chřipka se v České republice objevila na začátku letošního roku po přibližně deseti letech. Přinesli ji tažní ptáci, kteří se houfují na rybnících, nákazu si předávají a šíří ji dál do domácích chovů.

Například drůbež v Bílencích zřejmě doplatila na divoké kachny. „Zalétávají do dvorků, aby se nazobaly," přiblížil syn chovatele Tomáš Karl.

Chovatele z Bílenců stát za likvidaci drůbeže odškodní. Další hejna se ale na statku mohou objevit nejdříve za měsíc, až bude nebezpečí nákazy zcela zažehnáno. Nyní je v okolí tří kilometrů stanoveno ochranné pásmo a v okruhu deseti kilometrů pásmo dozoru.

Obec dává dohromady seznam všech místních chovatelů, které chce informovat a případně je přimět ke spolupráci s veterináři. „Je potřeba, aby úhyn netutlali, ale řešili ho oficiálně. Nahlásili ho na úřad či veterinární správu," upozornila starostka Petra Kubániková.