Na dně skříně uchovával noviny z roku 1848

Myslíte, že historické zajímavosti skrývají jen půdy starých domů? Kdepak! Josef Kratochvíl z Jirkova uchovával více než 160 let staré noviny v panelákovém bytě. Na dně skříně.

„Mám je po tetě, občas jsem si v nich listoval a četl. Ale spíš jsem je schovával, aby na ně nemohly děti,“ usmívá se důchodce, kterému zjevně historie není cizí. Ve voskové vazbě jsou svázané všechny výtisky německy psaného deníku Bohemia, které vyšly od ledna do června roku 1848.

Vzhledem k tomu, že šlo o rok revoluční, pro historiky jsou noviny o to cennější. V pražském archivu sice všechny výtisky tohoto deníku jsou, v Chomutově ale ani jediný. Tedy až doteď.

„Je to pro nás zajímavý dar,“ potvrdil Jiří Šlajsna, historik Oblastního muzea v Chomutově. „Mě osobně rok 1848 hodně zajímá, takže se tím určitě proberu. Budu hledat především zmínky o Chomutovsku,“ těší se. Podobné dary prý nejsou neobvyklé, i když co se týče dobového tisku, tenhle je jeden z nejzajímavějších.

Uběhlá desetiletí jako by na novinách nebyla znát, jen někde jsou patrné na papíře hnědé fleky. „Jsou v perfektním stavu, náš konzervátor na tom ani nebude mít co upravovat,“ obdivoval svázané noviny Šlajsna, když se mu dostaly do ruky.

Noviny jsou psané německy, některé texty jsou ale přeložené i do češtiny. „Slowo k českým statkářům.“ „K pannám a ženám českým.“ To jsou například titulky článků (více viz infobox Jak se tehdy psalo).

„Legrace je, že už tehdy se psalo o korupci politiků, a to stejným způsobem jako dneska,“ směje se Josef Kratochvíl. Prý uvnitř našel článek, kde tehdejší novináři porovnávali, kolikrát který hejtman a kam jel drožkou a jestli si na to mohl vydělat při svém platu.

Svázané výtisky se stanou součástí muzejní knihovny. Tam budou k dispozici nejen historikům, knihovna je přístupná i veřejnosti.

Chwátám, abych zprávu podal...

Úryvky ze článků přeložených v novinách do češtiny (na snímku vlevo titulní strana z 2. ledna 1848):

„Podlé zdělení od ministra wnitřních záležitostí práwě ke mně došlého, jest nejosvícenější arcikníže František Josef za místowladaře Českého jmenowán, a podlé toho povolání swé co nejdříwe nastoupí. Tuto potěšitelnau zpráwu, kteráž nowý důkaz podáwá, jakau otcowskau láskau Jeho cís. král. Milost wěrné Čechy swé objímá, chwátám abych u wšeobecnau známost podal. Nejwyšší purkrabí, Hrabě Stadion.“

„Ženy a panny české!* pojmětež wřele a hluboce, wysoké a krásné powolání Waši Wlasti a napomahejte nám wší silau k jeho prospívání. Wyprosťte Waše mysle z wazeb modowých předsudků, nechte jich spráchniwěti zároweň s ústawy temné minulosti, a vynaložte ušlechtilé síly Waše k prospěchu Wlasti, k okřání a zwelebení swého národa.“ * Neužíwám cizého moderního slowa „dámy“. My musíme přestati s takowými wydluženými , a k tomu i obojetnými tituly.“
Dalimil v textu vyzývá české ženy k tomu, aby ve svých dětech a v domácnostech podporovaly vlastenectví.

„Rozličné události, ješto se od počátku běžícího roku hromadily, naplnily strachem welikau část oněch, jenž peníze we spořitelně ležeti mají. Po celé měsíce derau se naši hodní spořitelové, aby wlohy své wyzwedli. W čase dwau měsíců wyplatily se již přes dwa miliony.“
Česká spořitelna uklidňuje před panikou a hromadným vybíráním. Ano, jde o rok 1848:)