VYBERTE SI REGION

Finalistka soutěže Sestra Sympatie 2015 je z Jirkova

Jirkov - Michaela Kostelejová byla v celorepublikové soutěži o nejsympatičtější sestřičku.

27.2.2016
SDÍLEJ:

NA CESTÁCH ZA PACIENTY. Takto můžete sympatickou sestřičku vidět při pojížďkách za klienty v Chomutově, Jirkově a přilehlých obcích.Foto: archiv M. Kostelejová

Ve filmu „Domácí péče" je ošetřovatelkou nemocných seniorů obětavá Vlasta, která se o všechny stará s dojemnou péčí a naprostým nasazením. Podobnou práci má i Michaela Kostelejová z Jirkova mladá, půvabná žena sršící energií a smíchem. Nejspíš i proto pro ni hlasovala veřejnost, takže se nedávno dostala do finálové desítky v celorepublikové soutěže Sestra Sympatie 2015. Korunku sice nezískala, ale zajímavou zkušenost a také reklamu své práci ano.


Finalistky soutěže Miss Sestra 2015.Co pro vás znamená úspěch v soutěži Sestra Sympatie 2015, do jejíhož nejužšího kola vás posunula veřejnost?

Je to strašně milé, když víte, že svoji práci vykonáváte podle svých představ a jste za to veřejností odměněna. Pomocí hlasování jsem z postupného výběru, kam se přihlásilo na padesát sester z celého Česka, prošla dvěma koly a mohla jsem být vybrána mezi finalistky deseti nejsympatičtějších sestřiček z celé České republiky. Prožila jsem tak neuvěřitelný zážitek v podobě galavečera v Praze. Ten se konal jako 7. reprezentační ples „Sestry na sál" pořádaný agenturou We Make Media ve spolupráci s Českou asociací sester, jako poděkování zdravotním sestrám a ostatním nelékařským pracovníkům za jejich péči o pacienty.
Korunku jsem si sice nedovezla, ale bylo pro mě úspěchem zažít něco takto nezapomenutelného a stát se na jeden večer princeznou. To je sen snad každé ženy ne? A já jsem moc ráda, že jsem tento moment mohla zažít.

Do soutěže vás přihlásil někdo blízký, nebo vy sama. Co vás na ní lákalo?
Do soutěže jsem se přihlásila já sama za podpory mé kamarádky. Chtěla jsem zkusit něco nového a brala jsem to jako výzvu.Tato soutěž není o kráse a mírách 90-60-90, ale jde v ní o charakter a sympatie, které by zdravotní sestra měla mít. Tak jsem zkusila štěstí a vyšlo to.

Vždy jste si přála být zdravotní sestrou? Vnímáte tuto práci jako poslání?
Když jsem se rozhodovala na základní škole, kam si podat přihlášku, Střední zdravotnická škola v Chomutově byla pro mě jasná volba. Není nic hezčího, než když můžete pomáhat druhým, kteří tu pomoc potřebují a jsou vám za ni vděční. Kord ti nemocní to tak vnímají. Každé vlídné slovo nebo pohlazení znamená půlku zdraví.

Jakým pacientům věnujete svou péči? Načrtněte, jak vypadá jeden váš pracovní den…
Pracuji jako zdravotní sestřička v domácí péči pro společnost Zdravotní sestry a pečovatelky s.r.o., která sídlí na poliklinice v Chomutově. Zajišťujeme zdravotní péči v terénu 24 hodin denně, sedm dní týdně. Tato péče je plně hrazena zdravotní pojišťovnou a pokud je indikovaná lékařem, tak ji můžeme poskytovat.
Tato práce mě velice naplňuje, jelikož mám s klienty přátelský vztah a mohu se jim plně věnovat. Náplň práce je stejná jako v nemocnici, jen ji přizpůsobujeme domácímu prostředí. Za službu mám několik klientů, které podle časové harmonogramu objíždím služebním autem. Klienty máme různé od diabetiků, Alzheimerů, Parkinsonů a tak dále. Léčíme i bércové vředy, poskytujeme rehabilitaci pro částečně imobilní pacienty a snažíme se o návrat do běžného života. Také zajišťujeme dohled nad podáváním léků. Možná si říkáte, že je to banalita, ale pro nemocné klienty je i tato pomoc je velmi důležitá. Můj pracovní den mi uteče tak rychle, když jsem ve společnosti milých klientů, že to nevnímám ani jako práci, ale spíše relax.

Je při vaší práci čas také na popovídání si s klientem? Může se vám svěřovat, zavzpomínat si? Je na to čas?
Ano zajisté je čas na popovídání si s klienty, vždyť chodíme do jejich bytu, pustí nás do svého soukromí a spolupracujeme i s jejich rodinou. Osobně já dbám na komunikaci s klienty a občas jsem díky tomu v časovém skluzu. Ale je úžasné, když máte možnost se od nich dozvědět něco z minulosti, z období válek, nebo z vojny a podobně. Jsou to neuvěřitelné zážitky a vzpomínky, které já nikdy neprožiji. Rádi mi ukazují fotky, když byli mladí, s radostí vzpomínají a já jim ráda naslouchám.

Půvabná sestřička Michaela.Když odhlédneme od toho, že je potřeba získat určité vzdělání, jaké vlastnosti musíte mít, abyste práci s nemocnými seniory mohla s úspěchem vykonávat?
Bohužel v dnešní době se dbá hlavně na vzdělávání. Já jsem měla ještě tu možnost vystudovat střední zdravotní školu s maturitou a být jako všeobecná sestra. Po střední jsem šla studovat bakaláře ergoterapii zaměřenou na handicapované klienty. Toto vzdělání se mi hodí pro práci s nemocnými lidmi.
Podle mého názoru, se každý nehodí pro práci se seniory. Je to práce náročná, co se týče psychiky. Určitě bych řekla, že nejdůležitějšími vlastnostmi jsou trpělivost, vnímavost, citlivost a hlavně ohleduplnost. Je to práce s nemocnými seniory a ti si zaslouží tu nejlepší péči.

Když už jsem s tím začala, nakolik je vaše práce skutečně srovnatelná s tím, co mohli diváci vidět ve filmu Domácí péče?
Hodně jsem se v něm viděla, byl to dojemný film. Pravdou je, že v mnohém je práce ošetřovatelky v domácí péči podobná té mojí. Jako terénní zdravotní sestra mám ale víc kompetencí.

Je to práce, která vás osobně víc nabíjí, nebo vyčerpává? Čím se dobíjíte?
Nabíjí mě určitě, když vidím třeba i po dlouhé době lepší výsledky. Pak vím, že jsem tu správně. A občas mě i vyčerpává. Pořád jsem v kontaktu s různými lidmi. Já se dobíjím školou, bude to znít divně, ale škola mě baví. A také jsem se zamilovala do jednoho koníčku, který mě také dobíjí, jmenuje se Escape, určitě jste o něm už slyšela. S přáteli máme pětičlenný tým, jmenujeme se Kravská Jelita. Necháváme se na hodinu zavírat do místností s různou tématikou a pomocí týmové spolupráce, logického myšlení a komunikace se snažíme dostat ven. Je to úžasné odreagování.

Co počítáte ve svém životě za vůbec největší úspěch?
V mém životě za největší úspěch považuji mít nádherný a kamarádský vztah se svoji mamkou, ne každému se poštěstí mít v životě takového parťáka. A můžu děkovat i svým přátelům, kteří mě berou takovou jaká jsem, mají mě rádi a jsou mi také velkou oporou.
Do budoucna pro mě bude úspěch, když úspěšně dokončím magisterské studium, které nyní studuji dálkově na UJEPu v Ústí nad Labem, obor Speciální pedagogika poradenství.

Kde vás mohou Chomutováci či Jirkováci potkat?
Tak pracovně mě můžou vidět ve služebním autě, jak projíždím po Chomutově a Jirkově a přilehlých obcích a navštěvuji klienty. A soukromě… Když vám to povím, tak už to nebude soukromé. Ale docela často navštěvuji můj nejoblíbenější rockový bar Iron Cow v Chomutově, který se pro mě stal rodinným. A když je mi opravdu nejhůř, tak vypnu telefon a jdu relaxovat do zámecké zahrady na Červeném Hrádku v Jirkově.

Autor: Miroslava Šebestová

27.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

FOTO: Jirkov už je ve vánočním

Jirkov - V srdci města se včera sešly stovky Jirkovanů, aby byly u rozsvícení vánočního stromu i vánoční výzdoby na náměstí E. Beneše a vychutnaly si scénický ohňostroj.

FOTO: Trhy se linula vůně zabijačky

Droužkovice - Kdo nepřišel hned ráno, měl smůlu.

Šance byly! Ale silný Motor a špatná koncovka stály za prohrou Kadaně

Kadaň – Domácí už s Jaroslavem Kůsem, který se po disciplinárním trestu vrátil do sestavy, hosté ještě bez Štěpána Hřebejka, který nemohl nastoupit kvůli dohodě klubů. České Budějovice i tak potvrdily v souboji dvou týmů z opačných pólů tabulky roli vysokého favorita a vyhrály v Kadani 3:0.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies