Experiment: Barevnější, levnější a lepší bydlení

Slušné bydlení pro slušné lidi. To je sen a hlavně cíl tří podnikatelů, kteří před dvěma lety koupili jeden z chomutovských Experimentů. Teď je čeká druhá část celkem šedesátimilionové rekonstrukce fasáda, oprava chodeb, vybudování recepce a zřízení kamerového systému.

Tři specifické panelové domy na kraji Březenecké se dají bez nadsázky považovat za jednu z dominant Chomutova. Jen jeden z nich, ten nejblíž silnici, je ale v soukromých rukách. A ty ho teď s pomocí desítek milionů přetvářejí.

Uvnitř domu č.p. 4689 už mají kompletně vyměněná okna za plastová, zrekonstruované stoupačky i výtahy. A také novou střechu. Majitele to stálo třicet milionů, necelou polovinu získali z dotace IPRM na rozvoj sídlišť. A teď se chystají na podobně nákladnou druhou etapu.

„Kdybych to přirovnal ke staršímu autu, tak už má vyměněný motor, nové čalounění, brzdy a je potřeba udělat novou karosérii," používá příměr jeden z vlastníků Karel Lipmann. A přirovnání ke staršímu auto sedí, do Experimentů se desítky let nic neinvestovalo.

Že to majitelé myslí opravu vážně, nedokládají jen investované desítky milionů. Návrhem pověřili renomovanou projekční kancelář Jestico + Whiles z Velké Británie, byli se dokonce podívat v Londýně, jak vypadají jimi projektované paneláky v reálu.

A nejde jen o nový nátěr nebo zateplení, myslí se i na zdánlivé drobnosti. „Třeba chodby budou každá jinak barevná. A to také proto, abychom našim nájemníkům či jejich návštěvám usnadnili orientaci," zmiňuje Lipmann, který v Experimentu dříve bydlel a teď ho chce se společníky proměnit na dům se „slušným bydlením pro slušné lidi" (více si přečtěte v rozhovoru dole).

Na recepci v přízemí bude stálá služba, nezvané návštěvy sem nebudou mít přístup. A o větší bezpečnost se postarají také kamery na chodbách. Majitelé navíc slibují, že nájemné nikomu zvedat nebudou.

Rekonstrukce začne letos v srpnu, konec je naplánovaný na července příštího roku. Vlastníci o svých záměrech i nutných omezeních informovali všechny nájemníky na schůzi, která proběhla ve sportovní hale na Březenecké. 

Pro jakékoliv dotazy je zřízená také bezplatná linka 800 335 555.

ROZHOVOR S JEDNÍM Z MAJITELŮ REKONSTRUOVANÉHO EXPERIMENTU KARLEM LIPMANNEM

„Chci dokázat, že slušné bydlení není jenom pohádka"

„Bude to spousta práce, ale já sám se na to vlastně těším," usmívá se při líčení plánované rekonstrukce Experimentu Karel Lipmann. Jeho představy o bydlení v experimentu znějí někdy až neuvěřitelně. Jenže on má na všechna „ale" odpověď.

Pojďme hned k penězům. Druhá etapa rekonstrukce vás vyjde na 27 milionů korun. Z čeho ji zaplatíte?
Zhruba dvanáct milionů korun dáváme z vlastních prostředků. A zbytek jsme získali díky refinancování úvěru u banky.

Předpokládám, že se tím pádem lidem zvýší nájem…
Ani o korunu. Tenhle barák si na sebe vydělá. Stačí, když lidé budou poctivě platit nájem.

Jenže lidé často nájem neplatí…
To je pravda. Někteří si myslí, že nájem počká, že se to nějak usmlouvá. Náš záměr je udělat jim tady tak hezké a příjemné bydlení, aby nechtěli odejít a raději poctivě platili. Navíc jsme připraveni dávat slušným klientům různé bonusy.

Co si pod tím mám představit?
Třeba pokud bude chtít nájemník zrekonstruovat byt podle svých představ, nejen že mu dokážeme zajistit úvěr. Dokonce mu náklady na pevné vybavení bytu, které bychom stejně pořizovali, umoříme v nájmu. Třeba koupelnu, kuchyňskou linku… A to až do poloviny výše úvěru.

Tomu asi nikdo neuvěří… Není v tom nějaký fígl?
Kdepak, už nám to funguje. Nedávno si tu jedna nájemnice z pátého patra zrekonstruovala byt asi za 430 tisíc korun. Vážně nádherně. A my jí zhruba dvě stě tisíc umoříme v nájmu. Dali jsme jí na výběr různé varianty. Vybrala si, že deset let bude mít nižší nájem.

Ještě něco?
Teď máme třeba akci „Vyber si svého souseda". Když někdo přivede do paneláku slušného nájemníka, dotyčnému odpustíme třeba dva nájmy.

To zní, jako když banky lákají své klienty…
A proč ne? My otevřeně říkáme, co chceme. Hezky zrekonstruovaný dům se solidními službami a zázemím, který bude plný slušných a platících nájemníků. Když se nájemníci budou chovat slušně, my také. Někdo si pozici majitele domu představuje tak, že chceme z každého sedřít kůži. Ale já bych chtěl dokázat, že náš Experiment je bydlení pro slušné lidi, kteří si za svůj nájem můžou dovolit bydlet v hezkém prostředí.

Experiment je specifický nejen patrovými byty, ale také ateliéry, což je jakési sociální bydlení. Ty zachováte?
Se společníky jsme se dohodli, že bychom je postupně chtěli rušit. Teď v některých nájemníky máme. Ale pokud je opustí, už ateliéry nebudeme nabízet. Neodpovídají standardu bydlení, který tu chceme mít. Je to jeden malý pokoj, WC a sprcha jsou na chodbě.

A co s nimi uděláte?
Buď o ně můžeme rozšířit sousední byty, pokud budou mít nájemníci zájem. A nebo je budeme využívat komerčně. Někdo tam může mít kancelář nebo si třeba zřídí malé kadeřnictví, nějakou službu pro lidi z domu…

Odbočím trochu. Jste předseda hnutí Nový Sever - není to všechno jen politický tah? Starostové střihají pásky na nových hřištích, vy se pouštíte do rekonstrukce domu…
Čekal jsem, že se na to zeptáte dřív (smích). Víte, dům jsem koupil se společníky, kteří se politicky nikde neangažují. A to v době, kdy bylo do voleb hodně daleko. Druhou etapu rekonstrukce teď rozjíždíme proto, že jsme se konečně dočkali souhlasu s refinancováním úvěru. Tady se na každého, kdo má úspěch, pohlíží jako na lumpa. Ale zeptejte se jediného mého zaměstnance, jestli jsem se zpozdil někdy s výplatou…

Dobrá, zpátky k vašemu projektu. Jak vlastně došlo k tomu, že vlastníte experiment?
Popravdě - náhodou. Já jsem kdysi v tomhle domě také žil. Když mi odrostly děti, byl pro mě byt 4+1 zbytečně velký, tak jsem se přestěhoval. V té době kupoval experiment nový majitel Rus žijící v Holandsku. Celý dům spravovala pražská společnost, u níž začal pracovat můj syn. A právě on mě po několika letech upozornil, že majitel chce dům prodat.

A tak jste se jen tak rozhodl, že ho koupíte?
To ne, jenže já se v té době také dozvěděl, komu ho chtějí prodat. Jedné společnosti, která už měla připravený projekt, kterým by z experimentu udělala bydlení pro sociálně slabě čili nepřizpůsobivé. Dovedete si představit co by to pro celé sídliště znamenalo? Stal by se z něj druhý Chanov. A co by tomu řekli lidé z okolních dvou experimentů, kteří si byt koupili? Já tu žil rád, tohle jsem nechtěl dopustit…

Takže…?
Takže jsem přesvědčil další nadšence, a po složitých jednáních jsme dům koupili.

Jaké nadšence, pokud to není tajné?
Vůbec ne, nikdo se neskrývá. Celou koupi mi pomáhal zrealizovat Chomutovák Jiří Suremka, i když nakonec spolumajitelem není. Těmi jsou tři lidé - Karel Lipmann, Ivo Zábranský a Jiří Stecker.

Neříkejte, že tři podnikatelé investovali své miliony do tak velkého paneláku jen z lásky k městu?
To ne, to bychom byli špatní podnikatelé. Byl to jeden z hlavních důvodů, za tím si stojím, jakkoli to může znít třeba naivně. Ale samozřejmě, že jsme nechtěli své peníze prohodit černou dírou.

Takže to máte spočítané?
Uvědomte si, že domů takové velikosti je v celé Evropě pět. Tři u nás, jeden v Berlíně a jeden v Marseille. A to byla naše podnikatelská myšlenka. Bereme to tak, že to je fabrika, o kterou když se budeme dobře manažersky starat, tak budou spokojení majitelé i zaměstnanci a nás bude živit napořád.

Jak to myslíte?
Budu pokračovat v tom přirovnání k podniku, ano? Máme tu dvě stě padesát partají. Když budou nájemníci pravidelně platit nájem, je to jako pro fabriku dvě stě padesát zakázek měsíčně. A nastálo zajištěných. My lidem poskytneme bydlení na velice dobré úrovni a na oplátku budeme chtít jen to, aby se chovali slušně a pravidelně platili. Když to tak bude fungovat, budou spokojení oni i my.

Ale vydělávat na tom budete?
Ano, to neskrýváme. Investovali jsme do toho své peníze a také si vzali úvěry. Základ je, aby dům vydělal na sebe a na splátky. My z toho budeme také něco mít, ale upřímně bude to trvat zhruba sedmnáct let, než se nám investice vrátí. Takže je to spíš pro naše děti než pro nás. Ale znovu platí - vydělat musí i druhá strana.

A co vydělají nájemníci?
Vše, o čem jsem mluvil. Slušné bydlení, slušné chování nás jako majitelů. V podnikání nemůže být spokojená jen jedna strana, takový vztah brzy skončí.