Přijmeme elektrikáře, hledáme servírku a kuchaře. Firmy inzerují svou touhu po pracovnících, kteří by měli být pracovití a kvalifikovaní. Jenže kde je vzít? Na Chomutovsku trvá přibližně dva roky stav, kdy je spousta volných míst, lidé se tam ale nehrnou. A zhoršuje se.

„Sháním patnáct lidí: uklízečky, kuchaře a pomocnou sílu do kuchyně a mám jen tu nejhorší zkušenost,” posteskl si chomutovský podnikatel Roman Šujan, který provozuje restaurace i závodní stravování. „S kuchaři je to vůbec nejhorší. Těch vyučených je čím dál méně, přitom požadují víc a víc peněz, jinak prý půjdou do fabriky. Ty je přeplácejí,” zlobí se. Kuchařům podnikatel nabízí 25 tisíc korun, pomocné síle 17 tisíc, jak vyplývá z nabídky na úřadu práce.

Nedostatek lidí na zámku

Ještě hůř je na tom zámek Červený Hrádek, kde město s pomocí své příspěvkové organizace provozuje restauraci a hotel. Zámek je v obležení zahraničních hostů a pořádají se tam svatby, přitom však zoufale postrádá kvalifikované číšníky, servírky, kuchaře a pomocnou sílu do kuchyně. Teprve nedávno se po dlouhých měsích podařilo přijmout recepční a pokojskou.

„Teď řešíme situaci s pomocí brigádníků, co bude ale po létě, nevím. Šance, že se nám podaří přijmout kvalifikované lidi, je mizivá,” nastínil ředitel Kulturního, vzdělávacího a informačního zařízení Bedřich Fryč.

Podíl nezaměstnanosti je nejnižší od června roku 1998
Chomutov 6,8 %
Most 9%
Zájem je převážně o zedníky a stavebníky, což souvisí se sezónními pracemi, šičky, montážní a manipulační dělníky, číšníky a kuchaře.


V neprospěch hraje větší vzdálenost zámku od Jirkova, takže zaměstanci musí dojíždět, tabulkové platy, které se drží nízko a nepřetržitý provoz. To však případné uchazeče neláká. „Máme tu ubytované lidi čtyřiadvacet hodin, takže neřešíme nic jiného, než jak je nakrmíme. Už se stalo, že naše účetní jela v neděli na zámek, aby připravila snídani pro čtyřicet hostů. Nemít takto obětavé lidi, dávno zavíráme,” dodal Fryč.

Situace se zhoršuje

Zaměstnavatelé, personální agentury i úřad práce se shodují na tom, že situace, kdy se nedostává pracovitých a kvalifikovaných lidí, trvá poslední dva roky a horší se. Podle ředitelky chomutovského úřadu práce Dagmar Vlčkové je stahují především fabriky v průmyslových zónách, i když nejen ty. „Vysledovali jsme, že došlo k odlivu pracovníků evidovaných na úřadu práce, když se zvýšily nástupní platy v některých montovnách a třeba také v Lidlu,” uvedla ředitelka.

Lidé, kteří zůstávají v evidenci úřadu práce jsou podle jejích slov ti, kteří pracovat nechtějí. „Vyplatí se jim být na dávkách, i když zaměstnavatel lační je mít,” domnívá se.

Čeští pracanti však věc nahlížejí trochu jinak. „Chceme pracovat, jenže ne za podmínek, kdy člověka drtí věčné přesčasy a plat není kdovíjaký,” uvedla Chomutovanka Jiřina Ch. Protože má dvě male děti, našla si práci na zkrácený úvazek v německém Annabergu, kde je spokojená. A není zdaleka jediná.

Práce v zahraničí

Práci si kousek za hranicemi našla také Jirkovanka Zuzana Frantová. „Hlavní důvod byly peníze, stálá pracovní doba bez nařízených přesčasů a pravidelná výplata. Samozřejmě lepší zacházení,” vysvětluje žena. „V Chomutově jsem pracovala jako servírka a měla každý měsíc přes 220 hodin za nějakých 15 tisíc. A ještě si toho nikdo nevážil. Navíc to bylo na dohodu o provedení práce a o výplatu jsem si musela každý měsíc říkat, abych ji vůbec dostala,” popisuje nevalnou praxi některých českých zaměstnavatelů.

Pracovala v Legenfeldu a Marienbergu jako skladnice či operátorka výroby. Za práci ve dvojsměnném provozu měla 30 tisíc měsíčně.

Kdo má děti, ten navíc v Německu pobírá přídavky ve výši pěti tisíc korun na jedno.

Agentura Randstad Deutschland

Německá personální agentura Randstad Deutschland v Annabergu právě zaměstnává 95 lidí z Chomutova a Jirkova a v evidenci je dalších 143 uchazečů. „Poptávka je hlavně po svářečích, lakýrnících, truhlářích či obsluze CNC strojů, kteří mají alespoň základy německého jazyka,” zmínila personalistka Tereza Krajňáková. Práce je tam ale i ve skladu, u pasu, nacházejí ji operátoři výroby a matky mají možnost nastoupit na zkrácený či poloviční úvazek.

„Mohu říct, že jsou tu s českými pracovníky vysoce spokojení. Říká se zlaté české ručičky: Češi jsou zvyklí dělat. Pokud je potřeba jít o víkendu na přesčasy, nebrání se jim,” shrnula Krajňáková.

Zatímco tedy Češi míří za lepším do Německa, zaměstnavatelům v Česku kolikrát nezbývá, než se poohlédnout po cizincích. Nábytkářskáá společnost Blika, která působí v kadaňské průmyslové zóně, tak musela před časem najmout zaměstnance ze Slovenska.

Podobně situaci řeší chomutovský restauratér Roman Šujan, který plánuje, že najme prostřednictvím agentury uklízečky z Ukrajiny. Také šéf jirkovské kultury Bedřich Fryč vidí řešení v tom, že by město najalo chybějící personál z Ukrajiny a Maďarska. Už si nechal od agentury předběžně zpracovat nabídku. Rozhodování ale bude na vedení Jirkova.