„Prosím vás, a to se mám s dětmi hnát na druhou stranu města?“ Rozčiluje se mladá maminka Kateřina P. nad otázkou, zda ví, kde je dnes v Jirkově vyhovující dětské hřiště s pískovištěm, a jestli tam chodí. „Že si děti hrají mimo sídliště v lese, kde se přehrabují v odpadcích a bůhví v čem ještě, nikomu nevadí, ale hřiště musejí být podle diktátu unie,“ přisazuje si manžel Patrik.


Rychlé bourání kvůli normám


Na konci minulého století bylo v Jirkově 89 oficiálních dětských hřišť včetně herních venkovních ploch na zahradách mateřských škol. V polovině roku 2000 rada města schválila seznam 26 hřišť, která podle mínění tehdejšího odboru školství bylo nutno zachovat a jež měla většinou zůstat v areálech předškolních zařízení, a rozhodla o likvidaci 63 hřišť, ke které však došlo až v roce 2004. Už během roku 2001 však občané protestovali, že necelá třicítka dětských hřišť a pískovišť v dvacetitisícovém městě stačit nebude. A to netušili, že jich tolik nakonec ani nezbude.


Jirkov už v té době tlačil čas, neboť se blížil termín vstupu do Evropské unie s jejími obávanými hygienickými a bezpečnostními legislativními pravidly. Vládní vyhláška zpřísňující hygienické normy pro venkovní hrací plochy nakonec přinutila k radikálnímu řešení nejen Jirkov. Z většiny měst a obcí začala přibližně od roku 2003 valem mizet dětská hřiště a především pískoviště, jejichž údržba, zejména napařováním písku, znamenala výrazný nápor na komunální rozpočty.


Nad jevem, kdy obce raději rušily dětská hřiště, než aby je oplotily, zastřešily, nebo dokonce zpřísnily vyhlášky o pohybu psů, zůstal kdekomu rozum stát. Ovšem nebylo se čemu divit. Bourání obrubníků kolem pískovišť a vyhrábnutí písku bylo méně nákladné než rekonstrukce či rovnou budování nových, normám vyhovujících hřišť.


Po bourání přišla stavba nových


Při vstupu ČR do EU 1. května 2004 již většina měst a obcí dokončovala svou očistu od nevyhovujících dětských hřišť na volném prostranství a zároveň stála před nutností budovat hřiště zcela nová.


Ve zmíněném Jirkově vznikl v roce 2005 návrh soukromé podnikatelky na zřízení většího oploceného dětského areálu, ale pro záporné stanovisko dotačních programů a pro odmítavý postoj místních podnikatelů se jí potřebné finanční prostředky získat nepodařilo. A tak si Jirkované museli počkat až do konce roku 2006. V sídlišti Vinařická II. bylo tehdy zkolaudováno první hřiště s pískovištěm moderního typu. Avšak již v následujícím roce muselo být do něj opět investováno, a to do oplocení proti nezodpovědným majitelům psů.


V roce 2007 zároveň v ulici Na Borku a v sídlišti Jirkov-střed přibyla dvě další nová dětská hřiště za přispění dotací z EU a jedno malé neoficiální pískoviště v jádru historického města zbudoval soukromý podnikatel.


„Určitě to nestačí. Dětem těžko vysvětlíme, že si prý bezpečně mohou hrát jenom na těch dvou třech nově zbudovaných. Než nechá město postavit hřiště blíž k našemu bydlišti, tak dávno odrostou,“ neskrývá Patrik P. svou skepsi.


V jiné perspektivě vidí snahu jirkovské radnice sedmadvacetiletá Karolína: „Chápu, že jsou to velké investice, ale stojí za to. Jen by radnice měla předejít tomu, aby hřiště nepodléhala útokům vandalů, když už na ně zamezila přístup psům.“


Hřiště řeší všude


Budoucnost dětských hřišť neřeší jen v Jirkově. Ve strategickém plánu rozvoje Klášterce nad Ohří je obnově a zkvalitnění dětských hřišť na sídlištích věnována samostatná kapitola. Navíc tu mezi zámeckým parkem a lázněmi v nejbližší době chystají náhradu za nevzhledné zahrádky. Místo nich by měla vzniknout odpočinková zóna s posezením a dětské hřiště.


A například také Chomutovští se snaží získat peníze z Evropské unie, z nichž podstatná část by měla směřovat do regenerace sídlišť Kamenná, Zahradní a Písečná. V projektu je počítáno s obnovou a vybavením hřišť pro děti mezi panelovými domy.

Stará hřiště mizí, nahrazují je moderní


Praha/ Podle průzkumu Deníku se počet dětských hřišť snížil za deset let o polovinu na dnešních přibližně šest tisíc.


Pryč jsou doby, kdy prolézačky a pískoviště byly na každém rohu. Od roku 2003 regulují totiž všechna dětská hřiště evropské normy.


Podle norem nesmí být na ploše třeba klasická zeměkoule, tradiční prolézačka, která kdysi nechyběla téměř na žádném hřišti. Zakázány jsou ostré hrany, některé kovové prvky nebo dřevo, z něhož se odlamují třísky. Kvůli narkomanům nejsou doporučována ani pískoviště.


„Evropská komise není odpovědná za dětská hřiště. Dodržování norem na hřištích je povinností výrobce a provozovatele,“ uvedl mluvčí zastoupení Evropské komise pro ČR Martin Stašek.


Města i obce se již snaží vyjít rodinám s dětmi vstříc a nová hřiště staví už  s moderními a bezpečnými herními prvky.