Zemětřesení pocítili krátce také lidé v chomutovském okrese, především na Kadaňsku a Klášterecku. "Trval asi pět vteřin," potvrdil Josef Herout, velitel výjezdu kláštereckých hasičů. Protože hasičům v té době volalo více občanů, vyjela jednotka na prověření. "Lidé otřes potvrdili, nebyly zjištěny žádné škody," dodal Herout. Sám prý doma pocítil podivné chvění, drnčely dveře a ve sklenici se začala pohybovat (vlnit) voda. "I náš yorkšírský teriér se choval dosti neklidně," řekl redakci.

První údaje vycházejí z automatické sítě měřicích stanic po Evropě. Seismologové skutečnou sílu otřesu upřesňují. Podle Josefa Horálka z GÚ AVČR bylo magnitudo otřesu okolo čtyř. "Vzniklo pod Novým Kostelem v hloubce osm až devět kilometrů," řekl ČTK. 

Podle Horálka mohou otřesy z minulého týdne a dneška být začátkem silnějšího zemětřesného roje. Současné otřesy jsou srovnatelné s nejsilnějšími otřesy v roce 2008. "Dnes bylo silnější než před týdnem a trvalo déle. Už to bylo natolik silné, že lidé vybíhali z domů. A opět bylo cítit, že vlna jde od jihu směrem na sever," řekl ČTK Rudolf Kovařík z Šindelové, jež leží severně od místa vzniku otřesů, které bývá na severu Chebska.

To, že zemětřesení pocítilo zřejmě hodně lidí, se projevilo i tím, že krátce po zemětřesení byly chvílemi nedostupné internetové stránky Geofyzikálního ústavu Akademie věd, kde lze sledovat živé záznamy ze seismografů. Zemětřesení na Chebsku jsou častá a zem se zde chvěje, byť neznatelně, téměř pořád. Díky pozvolnému uvolňování energie ale jen málokdy otřesy dosáhnou čtyř stupňů.

V posledních dekádách byly v Česku silnější otřesy, při nichž praskaly zdi a padaly komíny, zaznamenány na Chebsku a Sokolovsku na přelomu let 1985 a 1986. Nejsilnější otřesy přesáhly čtyři stupně Richterovy škály. Území s nejvýraznější seizmickou aktivitou jsou Kraslice a jejich okolí v západních Čechách.