Lidé v některých regionech budou mít za pár let problém sehnat lékaře. Ukazuje to analýza, kterou s pomocí dat Všeobecné zdravotní pojišťovny zpracovali demografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Zdroj: Deník/Aleš Vojíř, David Valenta, Michal Janko

Daleko k lékaři to podle nich budou mít hlavně lidé v pohraničí, a to především v oblasti Šumavy nebo v okolí bývalých vojenských újezdů – například v Boleticích, Doupovských horách, Ralsku či Libavé.

Potíže mohou mít i pacienti z takzvaných vnitřních periferií, to znamená Češi žijící na hranicích jednotlivých krajů. „Půjde především o obyvatelstvo na hranicích Středočeského a Olomouckého kraje,“ nastiňuje konkrétní oblasti Boris Burcin z katedry demografie a geodemografie Univerzity Karlovy.

Lékaři penzisté

Záležet ale bude na mnoha okolnostech, podotýkají autoři analýzy.

Třeba na tom, jak staří lékaři už nyní v daných regionech působí. Čím je věkový průměr zdravotníků vyšší, tím větší je i pravděpodobnost, že tam lékaři časem „dojdou“.

Ti nejstarší totiž budou odcházet do penze. A ti, kteří se budou důchodovému věku přibližovat, postupně omezí ordinační hodiny. Z dat pojišťovny totiž jednoznačně vyplývá, že řada starších lékařů už nepracuje na plný úvazek, ale třeba jen dva dny v týdnu.

Důležitý bude i věk samotného obyvatelstva. Důvod: čím jsou lidé v regionu starší, tím více péče potřebují.

„Současně už ale nejsou schopní ani ochotní za lékařem dojíždět,“ připomíná Boris Burcin. Doktoři, kteří budou v takovém místě působit, proto budou zahlceni. Čekací doby na jejich péči se kvůli tomu protáhnou.

Pokračování článku čtěte na Deník Klubu:

Co se dozvíte dále?

  • Po kterých lékařích a ve kterých regionech bude největší sháňka?
  • Proč bude nejsložitější sehnat doktory pro děti a dorost?
  • Proklikejte si data s výhledem do roku 2030 po jednotlivých krajích.

Zdroj: Deník