Tak třeba mravenci si staví obrovské příbytky, u vchodu mají stráže, které na noc „brány" zavírají, a prakticky každý mravenec má svoji úlohu. Jeden shání jídlo, druhý se stará o malé, třetí staví příbytek, čtvrtý plní přání královny. Stejně, jako tomu bylo u lidí v době panování králů. Mravenci jsou také poměrně inteligentní tvorové. Pokud se jim jejich úlovek nevejde do chodbičky, není pro ně problém ji v mžiku rozšířit a poté opět zúžit. Jen mylně si myslíme, že to jen my jsme vynalezli otroctví, zemědělství a války. Mravenci byli farmáři dlouho před námi. Jejich zemědělství se dá rozdělit dokonce na rostlinné a živočišné.

Jak se dojí mšice?

V útrobách svého domova mravenci pěstují houby a jako my chováme pro své potřeby dobytek, oni chovají hmyz kvůli jeho sladkým výměškům. Jedna taková mravenčí komunita je schopna ze mšic „vydojit" až 500 kg „mšicové medovice" za rok. Mšice mravenci dojí tak, že na ně poklepají tykadly a ony začnou automaticky vylučovat mok. Pozoruhodné je, jak se o své „stádo" mšic starají. Přenáší je z květiny na květinu, vybírají pro ně ty nejchutnější rostliny, čistí je a chrání je před predátory. Někteří mravenci se dokonce v zimě starají i o jejich vajíčka a larvy v podzemí.

Pokud se mravenci stěhují, berou si svoje „stádo" s sebou. Mravenci se chovají ke svým mšicím vzorně, mají se u nich jako v bavlnce a jsou opečovávané.

Čistotní tučňáci Podobnost s lidmi vykazují i tučňáci.Podobnost s lidmi vykazují i tučňáci. Pokud je tučňákům zima, navzájem se zahřívají tak, že se k sobě přitisknou. Pravidelně se pak střídají na krajích hloučku, kde je největší zima. Když jdou tučňáci do vody, nikdy nejdou sami. Skupina totiž znamená bezpečí před případným nepřítelem, kterým je například tuleň. Tučňáci jsou také jako my čistotní a pravidelně pečují o své peří, které je pro ně důležitou tepelnou izolací. Ráno si dávají spršku a když pak vylezou z vody, pečlivě se „učešou a osuší". Pokud mají tučňáci někoho rádi, starají se o něj. Očišťují mu peří tam, kam si sám nedosáhne. (Minimax)