Je to vlastně největší rukopisná kniha světa. Teď je vystavena na obdiv Mostečanům. Codex Gigas, známá také jako Ďáblova bible, je k vidění v místním oblastním muzeu, a to až do konce října.

Jedná se ale o kopii vyrobenou v roce 2007. Ostře střežený originál, i když vznikl v Čechách, je totiž v držení Královské akademické knihovny ve švédském Stockholmu.

Hříšný mnich

Podle pověsti, která knihu provází, ji měl napsat jeden člověk. Údajně neznámý hříšný mnich z podlažického kláštera, který se snažil uniknout trestu zazdění za živa tím, že jako pokání opíše Písmo svaté do největší knihy světa.

„Na tom se shodují i odborníci, přestože v době, kdy vznikala, bylo běžnou praxí, že se písaři střídali,“ řekla Deníku knihovnice muzea Alena Kvapilová s tím, že ti, kdo studovali Ďáblovu bibli, potvrdili, že se jedná o stále stejný rukopis jediné osoby. „Tvrdí také, že časem se rukopis člověka mění a tady nic takového nezaznamenali. Naopak - je stejný, takže to navíc ještě dokazuje, že kniha byla sepsána v rekordně krátkém čase,“ vysvětlila tajemno kolem vzniku knižní rarity Kvapilová. Proto se také říká, že mnich, když zjistil, že nedokáže dílo dokončit v termínu, tak si na pomoc zavolal ďábla.

Pytel s pískem proti vodě. Slepá ulice U Špejcharu ve Vtelně je řadu let ve špatném stavu. Obyvatelé si stěžují, že chybí odvodnění a lampy a že cesta je rozbitá. Nepřejí si, aby ulice byla průjezdná, protože se obávají nárůstu dopravy.
Mostečané bojují s potopou už dlouhých třicet let

„Je to parádní kousek,“ řekl na adresu knihy, která je vlastně knihovnou v jediném svazku, Zdeněk Novotný, který si podívanou na bibli nechtěl nechat ujít.

Codex Gigas, takzvaná Ďáblova bibleZdroj: Deník/Edvard D. BenešCodex Gigas - Ďáblova bible měla vzniknout na počátku 13. století. Nedochovaly se však žádné doklady o jejím vzniku, autorovi či důvodu sepsání. Kniha je to neobvyklá i na dnešní poměry. Není proto divu že ve středověku byla považována za osmý div světa. Její dřevěné desky, potažené bělavou kůží s kovovým zdobením měří 920 x 510 x 22 mm. Má 624 stran. Z neznámých důvodů někdo osm stránek vyřízl. Soudí se, že k získání materiálu pro tak velkou knihu bylo zapotřebí kůží asi ze 160 oslů. Původní desky byly při požáru v roce 1697 poškozeny a nahrazeny novými. Na konci Třicetileté války ji při drancování Prahy ukradli Švédové z někdejší knihovny císaře Rudolfa II. a odvezli. Od té doby je v majetku Švédska.

„Originál opustil švédskou akademii od šestnáctého století pouze třikrát. Jednou byl v New Yorku, jednou v Mnichově a jednou v Praze,“ doplnila Kvapilová při listování maketou, kterou podle zdigitalizovaného originálu vyrobil žamberský knihař Jiří Fogl.

Ilustrační foto.
Aplikaci Jízdní řády pro mobilní telefony nabízí dopravní podnik