Kliknutím zvětšíte„Pán žije, on je můj pevný hrad i skála má, proto vzývám jeho jméno!“ zpívají na břehu desítky křesťanů. A pak to začne.
Z pohledu kaprů je to jen další lidské tělo, které jim čeří vodu jako rekreanti v okolí. Jenže ryby netuší, že tenhle bíle oblečený člověk pod hladinou právě vykonává nejdůležitější proměnu ve svém životě. Mladý Marek podpíraný pastorem a jeho zástupcem se tiše vynořuje z mosteckého jezera Benedikt a stává se křesťanem. „Cítím se úplně dobře,“ svěří se mokrý Deníku.
Pastor Apoštolské církve Róbert Liba a jeho zástupce Oldřich Gremlica pokřtí celkem pět lidí.
„Cítím se zvláštně, lehce. Proudilo do mě teplo,“ popisuje křest ve vodě 14letý Tomáš. Říká, že věří už čtyři roky. Zlom nastal až teď. Prošel biblickým obřadem a dostává křestní list. „Orámuji si ho,“ dodá. Věří i část jeho rodiny. Spolužáci to o něm vědí, sem tam si ho prý dobírají, ale fakt, že je trochu jiný než ostatní, zvládá. Víra mu dává sílu a pokoj, lépe čelí potížím. „Hodně mě změnila, jsem za to vděčný,“ konstatuje. Starší křesťané vysvětlují, že do vody vstoupili dva, Tomáš a Kristus, ale z vody vyšla jen jedna bytost.
„Křest je podpis smlouvy s bohem,“ tvrdí pastor. Podle věřících se křest rozhoduje srdcem a je na celý život. Přirovnávají to k manželskému svazku, který je pevný jako skála. „Další lidi jdou do nebe, v nebi je obrovská radost,“ zní při křtu. A po modlitbách s každým nováčkem, kterému věřící přikládají ruce na tělo, začnou všichni zpívat „aleluja!“ a tancovat. Pár rekreantů tu neobvyklou radost zvědavě sleduje.
Most i tak zůstává městem nevěřících
Podle sčítání lidu v roce 2011 je nejnižší religiozita v Ústeckém kraji. Za věřící se tu prohlásila jen desetina obyvatel a k církvím se přihlásilo pouze 5 % populace. Dlouhodobě nejméně zbožný v ČR je okres Most, kde byl podíl věřících jen přes 8 %. Příčin je několik, například silný vliv průmyslu, který po válce na severu Čech dominoval a byl mimo jiné příčinou rozvratu místních komunit při bourání desítek vesnic a starého Mostu s kostely a dalšími církevními památkami. Počátek vykořeněnosti a náboženské prázdnoty, umocněný intenzivní migrací, nastal již obsazením Sudet nacistickým živlem a po odsunu německého obyvatelstva pokračoval budováním socialismu s novými osídlenci, kteří nemohli navazovat na ustupující tradice. V roce 1991 bylo v okresu 20 % věřících, v roce 2001 jen 12,4 % a v roce 2011 pouhých 8,6 % (v Litvínově 8,3 %).
3
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
