Chomutovský kulturista se chystá dobýt světová prkna

Je možné vydřít si mistrovský titul v obyčejné chomutovské posilovně?
Určitě, v té trénuji i já. Ke kulturistice nejsou potřeba žádné ultra moderní stroje ani tréninková centra. Stačí vlastní vůle a důsledná osobní příprava.

Můžete čtenářům přiblížit kategorii Men´s physique, ve které závodíte?
Kde začít. O physique se říká, že jsou to modelové mezi kulturisty. Obecně se dá říct, že u nás se nehodnotí pouze objem jednotlivých svalů, ale i to jak to vypadá všechno dohromady. U physique je žádoucí mít to pověstné véčko – široký hrudník, úzký pas. Hodnotí se i celkový vzhled, včetně obličeje a vystupování – chcete li, pózování.

Takže nerozhoduje jen dřina v posilovně. Není to nefér?
Taková už je ta kategorie. Samozřejmě trochu mrzí, když někdo celý rok poctivě trénuje a zvítězí někdo, na kom to tak vidět není, ale má hezčí projev a umí to prodat. Ale tak už je to nastavené.

Prostořeký kulturista Grznár podal stížnost. Nesouhlasí s obviněním policie

Kulturistice se věnujete necelé tři roky a už máte za sebou řadu úspěchů. Titul mistra republiky, absolutního mistra republiky v kategorii, čtvrté místo na mistrovství Evropy. Bylo dobývání „prken“ důvodem, proč jste začal posilovat?
Úplně na začátku byly zdravotní důvody. Dřív jsem skákal na lyžích a doktor mi to kvůli zraněním zakázal. Měl jsem přelomenou páteř, zraněné a přetrhané vazy. Doporučil mi posilování ve fitku.

A vyšlo to? Vy už přece jen tak rekreačně neposilujete. Nehuntuje se tělo kulturistikou ještě více?
Určitě ne, dost problémů mi to vyřešilo. Za poslední dva roky jsem měl jedno zranění a to se mi stalo při rekreačním hraní fotbalu. Navíc mám alergii na lepek a ta kulturistická strava je na něj hodně chudá, takže i tohle je lepší. Navíc cítím víc energie a méně únavy.

A co to známé drastické redukování kalorického příjmu a odvodňování před závody. To se týká i vaší kategorie?
To je pravda, to úplně zdravé není. Ale z celé přípravy je to až ta finální část, která trvá nejkratší dobu. Dá se to zvládnout a neoddělat se.

V jídle se ale hlídat musíte.
To je základ. Jím sedmkrát denně, všechno přesně spočítané na makroživiny. Navíc jím podle harmonogramu, takže se někdy stávají docela vtipné situace. Všude chodím s igelitkou s krabičkami s jídlem, někdy odcházím na svačinku uprostřed filmu v kině. 

Obecná představa je, že kulturisti jí hlavně suchou rýži a kuře na vodě. To vypadá jako velká řehole, kvůli které bych si film asi utéct nenechala.
Umí to být pestré, především pak v objemové fázi , například snídaně. Ale je pravda, že se pořád střídají jedny a ty samé suroviny, rýže, brambory, kuskus, zelenina, maso, ryby, vejce. Občas jsem toho přejedený. V dietě je to naopak a jím méně. Pak je to horší . Ale jinak to nejde, mám nějaký cíl a cesta k němu vede takhle.

Omlouvám se za otázku, ale nedá mi to. Nejsou kulturisti trochu otroci svého životního stylu.
Jsou, je to tak. Zároveň mě to ale baví, když člověk vidí ten posun k cíli, že ta dřina má úspěch. Je to v podstatě už smysl mého života. Ale je pravda, že tomu hodně podřizuji. A nejen já, točí se kolem toho všechno a uvědomuji si, že tím omezuji bohužel i rodinu a přítelkyni.

Kdy si můžete dopřát alespoň nějaký hříšek?
Během přípravy skoro vůbec. Šidil bych akorát sám sebe. Ale po závodech si pár dní dopřávám a plácám páté přes deváté. Slané, sladké, hořké. Já miluju sladký, takže to mi hrozně chybí.

Uživí se mistr republiky, národní reprezentant, závoděním?
Bohužel ne. Nedokáži říct kolik peněz chodí svazu, ale podle mě to moc není. Kulturistika určitě nepatří ke sportům, kam by stát posílal hodně peněz. V praxi to vypadá tak, že si většinu nákladů na závody hradí sám závodník, včetně letenky a ubytování.

Je to limitující pro počet startů, účast na závodech?
Určitě. Jenom závody ve Španělsku se vyšplhaly přes třicet tisíc korun. Navíc normálně chodím do práce a na druhou část sezony, která začíná na podzim, už mi nezbývá moc dovolené.

Trochu mě to překvapuje. Fitness přece zažívá další ohromný boom, znám i spoustu lidí, kteří mají svého oblíbeného „fitnessáka“ přilepeného na lednici.
Fitness dokáže být skvělý byznys, kde se točí spousta peněz. Ale závody a úspěchy to podmíněné být nemusí. I v kulturistice hraje velikou roli reklama, vytváření image. Peníze jdou za tím kdo je známý a to jde vždycky snáz přes youtube a sociální sítě, než přes závodní prkna.

K Levhartům se vrací Pavel Bosák! Nechci, aby mi narostlo břicho, říká.

Jaké máte plány do budoucna? Připravujete se na další závody?
V prosinci mě čeká mistrovství světa, kde chci vybojovat dobré umístění. A pak se uvidí.

Takže se bude moc hřešit akorát na Vánoce…
No právě. To si dám řízek se salátem, cukroví. Na to se moc těším.

Josef Adlt