VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Politici nejsou mecenáši. Jen hospodaří s daněmi

Liberec - Rozhovor s šéfem liberecké činohry Ivanem Rajmontem. Jako divadelník a jeden ze zakladatelů se jasně postavil za Činoherní studio v Ústí nad Labem.

27.2.2014
SDÍLEJ:

ŠÉF ČINOHRY DIVADLA F. X. ŠALDY. Ivan Rajmont nastoupil do vedení liberecké činohry v září loňského roku. Foto: archiv Divadla F. X. Šaldy

Pozastavení činnosti ústeckého Činoherního studia hýbe českým divadelnictvím. Současný šéf liberecké činohry Ivan Rajmont, který v Liberci působí od září 2013, stál u formování „ústeckého Činoheráku" a bojuje za obnovení jeho činnosti.

Co se mu nelíbí na tzv. „průhledném financování grantu", jaká dnes vidí východiska z patové situace, co pro něj Činoherní studio znamená a jestli si připouští, že by podobná situace mohla nastat v Liberci, řekl v rozhovoru.

Co říkáte na situaci v ústeckém Činoherním studiu?

Situaci, kterou Magistrát města Ústí nad Labem Činohernímu studiu připravil, je pro něj v tuto chvíli likvidační. Je potřeba najít nějakou cestu, jak se dostat z celého problému. My divadelníci jsme se jasně postavili za Činoherní studio.

V čem vidíte největší problém? Má vůbec nějaké řešení?

Vemte si třeba Studio Ypsilon. Ypsilonka je Honza Šmíd. Celá ta poetika je jeho. Když vypíšete grant na Ypsilonku, někdo se přihlásí o grant a dostane to, může se to pořád ještě jmenovat Studio Ypsilon?

Divadlo musí mít kontinuitu. Ne, že je to barák, na který si někdo vypisuje granty. Jednou tam dělá tohle a podruhé zase něco jiného. Já se rozhodnu inscenovat například titul „Leze prcek na vrbu" nebo podobně a budu se ucházet o grant. Magistrátu se to zalíbí a bude se to dál jmenovat Činoherní studio?

Všichni jsou posedlí granty, protože je to jakoby průhledné hospodaření. Na druhé straně se ale v tomhle průhledném hospodaření nabízí zmanipulovaný grant. Už domluvený předem paradoxně pro Činoherní studio, což je blbost. Já osobně si myslím, že všechny tyto posedlosti s granty jsou nesmyslné. Ať proboha provozovatel převezme odpovědnost za divadlo, které ho zdobí!

Jaký máte vztah k Činohernímu studiu? Sám jste tam působil v letech 1975 1986.

Divadlo je v Ústí přes čtyřicet let. Já jsem tam byl deset let šéfem. Považuji Činoherní studio za své dítě. Je to vývěsní štít města Ústí nad Labem. V České republice je spousta lidí, kteří netuší, že je v Ústí chemička, ale vědí, že tam je skvělé studiové divadlo. A takové divadlo potřebuje kontinuitu.

Lidi odchází a přichází, ale zůstává tam genius loci, který si ti lidé mezi sebou předávají. Spolu s odpovědností za jim svěřenou značku ČS.

Jak si myslíte, že se bude situace dále vyvíjet?

Je potřeba najít správný způsob financování divadla, který udrží jeho kontinuitu bez možnosti nekompetentních zásahů. Divadlo zničíte škrtnutím pera, ale trvá mnoho let, než vznikne.

Většina magistrátních úředníků se chová, jako kdyby byli mecenáši. „My vás platíme, tak dělejte, co vám říkáme." Ale oni divadlo neplatí. Jim jsou svěřeny peníze z daní, aby za tyto finanční prostředky pečovali o rozkvět obce. Jsou tam pro to, aby se v jistý čas, pro který jsou zvoleni, starali o kulturu města alespoň tak, aby ji odevzdali přinejmenším v takovém stavu, v jakém ji převzali.

Vidíte vy osobně nějaké východisko?

Řešení v tuto chvíli nevidím. Buď odvolají, nebo neodvolají pana ředitele. Nebo nabídnou nějaké řešení, na které ředitel a soubor přistoupí. Alespoň termínované, které umožní souboru pracovat. Zastupitelstvo se ale sejde až v pondělí 3. března.

Činoherní studio si ovšem nepodalo žádost o grant.

Ano, bylo to absurdní. Za prvé to nemohli stihnout, a jak už jsem řekl, šlo o cinknutý grant, takže na to divadlo nechtělo přistoupit. Pokud bude magistrát dále trvat na grantu, tak Činoherní studio zřejmě skončí. Nemůže přece přistoupit na to, že jde „takzvaně" o průhledné financování a podlehnout mrkání, že je grant šitý jim na míru. Ocitli se v paradoxu. Musí se to vyjasnit.

Myslíte si, že by se něco podobného mohlo stát v Liberci? Loni také magistrátu nevycházely prostředky, naštěstí to dorovnal kraj.

Myslím si, že ne. V Ústí to je jedno velké divadlo a jedno studiové. Tady je pouze jedno. Studiové divadlo v Ústí bylo už za mě i za bolševika trnem v oku. Fungují tam asi i negativní osobní vazby, které pak mají vliv na financování divadla. Liberecké divadlo je tu stejně dlouho jako Národní divadlo. Kultura Liberce má ohromující tradici. Považuji za téměř vyloučené, aby se tu stalo něco obdobného.

Samozřejmě, protože je Liberec zadlužené město, asi to s financemi není sranda. Ale dvanáct milionů na Činoherní studio v Ústí? Stejně stojí chodník před magistrátem. Kultura se nedá počítat na peníze. Je dokázané, že jedna koruna jako dotace na lístek se třikrát vrací.

To si ale lidé často neuvědomují.

Komerčně se to vrací. Dámy si něco koupí na sebe, jdou k holiči, auta někde parkují, lidi jdou před nebo po divadle na večeři… Celé dění kolem divadla se městu třikrát vrací. Pozná se to, až když už divadlo není.

Druhá věc je, že lidé, kteří do divadla chodí, jsou pro město strašně užiteční. Protože se chovají kulturně, mají nějakou mravnost, jsou vzdělaní. A to se sakra vyplácí.

Než jste se stal šéfem činohry v Liberci, působil jste dlouhá léta v Národním divadle. Proč jste změnil působiště?

Já ještě v Národním divadle jsem, ale jen na půl úvazku. Od roku 1989 jsem tam šéfoval činohru, pak jsem působil jako režisér na celý úvazek. Protože jsem ale věkovitý člověk, snížil jsem si úvazek. Loni jsem v Liberci režíroval Tramvaj do stanice touha. Můj předchůdce Michal Lang se stal ředitelem Divadla na Palmovce, tak mi nabídli, jestli bych nechtěl šéfovat libereckou činohru a tak jsem to na čtyři roky vzal. Je lepší někde začínat než jinde končit.

Uznáváte divadelní ocenění? Herci Divadla F. X. Kalby získali Českého tučňáka a Šaldovo divadlo získalo celkem šest širších nominací na Thálii…

Je to krásné. Je ale důležité, odkud se na to díváte. Měřit kumšt jako divadlo nějakými cenami, co je horší a co lepší, je základně nespravedlivé. Na druhé straně tu existují dvě celostátní hodnocení práce. Thálii má Herecká asociace a stará se především o herecké výkony. Nehodnotí se tam představení, divadlo… Je to více společenská anketa. Pak jsou tu ankety Divadelních novin, kde se vyjadřují dvě stovky oslovených lidí. Mnoho z nich jsou kritici a ti rozhodnou o představení roku. Pak je ještě Cena Divadelních novin. A nakonec je činoherní Cena Alfréda Radoka. Tu považuji za exkluzivní cenu, na kterou nominují kritici. Tam rozhodují nejen o inscenacích, ale i o divadelních textech napsaných v daném roce. Soutěž je anonymní. Porota, která je čte, neví, kdo je napsal.

Hra Ruská zavařenina, kterou jste dělal v Ostravské Aréně, získala ocenění Divadelních novin Inscenace roku. Teď jste ji udělal i s činoherním souborem v Liberci. Měníte na inscenaci něco, když ji děláte podruhé?

Když člověk dělá jednu věc dvakrát, není to vždy stejné. Někdy to uděláte jinak, jindy podobně. Změní se to ale vždy. Jedna věc je režijní přístup a řešení. A druhá je odpověď herců na režijní řešení. Nikdy ale nejde o obdobné představení, a to právě díky hercům.

Můj režijní přístup je podobný, protože jsem ho dělal nedávno. Herci jsou jiní. Důvod, proč to inscenuji tady, je, že budeme uvádět Čechovův Višňový sad a Ruská zavařenina je současnou variací na sto deset let starou Čechovovu hru. Připadá nám zábavné, mít na repertoáru oba texty, které jsou varovným obrazem rozpadu hodnot tehdy a teď.

V této sezóně máte tedy tři režie, Ruskou zavařeninu, Višňový sad a Fausta. Režíroval jste ho už někdy? Máte už představu o jeho obsazení?

Ano, kdysi před patnácti lety v Hradci Králové. Ale je to ještě daleko, takže nic dalšího zatím neprozradím. Nechte se překvapit.

Ivan Rajmont Narodil se sice v Hradci Králové, ale jeho dětství a mládí je spjato s Libercem. Zde vystudoval gymnázium, poté byl přijat na místní Vysokou školu strojní. K divadlu se nedostal nijak plánovitě. Ale začal s ním právě v libereckém Divadle F. X. Šaldy.

Přehled divadelních angažmá

19711975 Divadlo Vítězslava Nezvala, Karlovy Vary, režisér

19751986 Činoherní studio, Ústí nad Labem, umělecký šéf a režisér

19861989 Divadlo Na zábradlí, režisér

19892013 pražské Národní divadlo, šéf činohry do roku 1997, činoherní režisér

2013 dosud Divadlo F. X. Šaldy, Liberec, šéf činohry

Aktuální hry v režii Ivana Rajmonta, Šaldovo divadlo, Liberec

Hrají se

Šaldovo divadlo, Liberec

TRAMVAJ DO STANICE TOUHA

Reprízy: květen, červen 2014

RUSKÁ ZAVAŘENINA

Reprízy:

Čtvrtek 13. března

Úterý 25. března

Sobota 12. dubna

Připravují se

Šaldovo divadlo, Liberec:

VIŠŇOVÝ SAD

Premiéry: 20. a 21. června 2014

Malé divadlo, Liberec:

FAUST

Premiéra: 5. prosince 2014

Autor: Hana Langrová

27.2.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Před divadlem vyroste letní kino. Přiletí tam drak

Pivo Aurosa se prodává v třetinkové lahvi s růžovým nádechem.
DOTYK.CZ
5

České pivo určené ženám pobouřilo Britky. Je to sexismus, zlobí se

Oslavy řeky Ohře nabídnou program na koupališti

Žatec – Pro děti budou připraveny různé hry, návštěvníky pobaví kapela, kejklíř a chybět nebudou ani řemeslné stánky.

Trojice policistů uhasila hořící auto. Řidič byl těžce zraněný

Chomutov - Po nehodě skončila felicia mimo silnici, od motoru začaly šlehat plameny. Ve voze stále seděl mladík.

Paráda! Skvělá Baumrtová je po čtyřech letech znovu ve finále MS

Budapešť, Chomutov – Plavkyně Simona Baumrtová slaví na mistrovství světa v Budapešti postup do finále na 100 metrů znak.

V Chomutově pořádají cvičení pro maminky s kočárky

Chomutov – Zájemkyně o strollering se scházejí každé úterý a pátek dopoledne.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení