Osobností spjatých s kulturou, lidí, kteří na severu Čech buď žijí, nebo nás zde letos nejednou pobavili hudbou, knížkami, besedami či tancem, jsme se zeptali: „Jak prožívají nejkrásnější svátky v roce?" A zde jsou jejich odpovědi:

VLADIMIR GONČAROV, tanečník, Ústí

„Vánoční stromeček s námi přicestoval ještě z Ruska"

Prozraďte, jak slavíte Vánoce?
Prožíváme ducha Vánoc společně se všemi, takže se dá říci, že je se všemi i slavíme. V Čechách jsem už čtrnáct let.

Je pro vás radost dávat si navzájem na svátky dárky?
V rodině si dáváme dárky po celý rok, s tím nečekáme na Vánoce. Úklid před Vánocemi je u nás běžný, máme rádi o svátcích klid, ozdobíme stromeček, který s námi přicestoval ještě z Ruska (smích). Těším se na štědrovečerní večeři, na bramborový salát a rybu (i když kapra nemusíme). Vaříme tradiční ruský pokrm „Šuba aneb Sleď v kožichu". I cukroví mám rád, jen ho u nás doma nikdo nepeče, škoda. Ale díky přátelům mi ani to nechybí, za to jim moc děkuji.

Zpíváte si o Vánocích?
Po večeři chodíváme na procházku, posloucháme štědrovečerní zpívání, zpíváme si i sami. Od našeho prvního roku v Ústí patří k Vánocům pohádka Císařův pekař, tak jsme se seznámili s Janem Werichem. To je naše vánoční tradice, dodržujeme ji (smích). A k našim Vánocům už patří i naše koncerty. Snad jimi přispíváme k vytvoření vánoční nálady.

Vladimir Gončarov, sólista baletu Severočeského divadla v Ústí, může se pochlubit prestižní Cenou Thálie 2008 za taneční inscenaci Cikánské kořeny/í

IVONA BŘEZINOVÁ, spisovatelka, rodačka z Ústí

„Staré recepty na cukroví máme z Podkarpatské Rusi"

Ivona Březinová mezi svými, mezi knížkami.Daly vám letos Vánoce zabrat?
Ani ne, letos jsem přípravy na ně vzala útokem. Stromeček jsem zdobila hned po Mikuláši, dárky balila o den později a do 18. prosince jsem stihla napéct 21 druhů cukroví. Některé staré recepty máme z Podkarpatské Rusi z doby, kdy tam moje babička s dědou zakládali českou školu. Ale vyzkoušela jsem i pár nových receptů, včetně jednoho japonského. Nejsem vždy tak pilná, ale tušila jsem, že 19. prosince mi v počítači přistane další práce, což se stalo. Takže svátky budu mimo jiné trávit nad překladem knihy Romana Brata „Zlo nemá na kouzlo". Ke zdobení perníků mě dcera nepustí, jen bych jí to kazila (smích). Pečení vánočky a štrúdlu zbylo na maminku, o kapra se postará manžel, možná přinese i okouna nebo nějakou mořskou potvoru, o přípravu bramborového salátu a rybí polévky se podělí dcery. Tatínek vybere ta správná jablka, která po rozkrojení odhalí hvězdičku, a já už budu od počítače jen po očku sledovat, jestli mi Ježíšek něco nadělí.

Co byste ráda pod stromeček?
K Vánocům jsem si přála nové kliky. Mít kliku je v životě důležité. A občas je i dobré sevřít ji v dlani. Tak uvidíme, jestli vzkaz dorazil na správná místa.
Největším dárkem je pro mě ale to, že budeme všichni pohromadě. Rodiče přivezla starší dcera už před týdnem, mladší dcera přiletí z ročního studijního pobytu ve španělské Valencii krátce před Štědrým dnem. A to nás ještě bude o jednoho víc, protože do rodiny přibylo štěně tříměsíční německá ovčanda. Takže nevím co si přát víc, kromě té kliky ovšem.

Na co se těšíte?
Těším se na vánoční vůně. Na vanilku, hřebíček, skořici, na vůni kynutého těsta vánoček. Ale i na česnekem provoněného vánočního kubu nebo na horkou čokoládu ochucenou chili papričkami, které můj muž pěstuje v květináčích. Jehličí nám voní za oknem, protože řezané stromky, stejně jako řezané kytky, nemám ráda. Ať si raději rostou.
Koledy jsem si pouštěla při pečení, u stromečku si některé zazpíváme, dcera možná vytáhne i flétnu a maminka zahraje na piano. Ale jinak mám ráda ticho. A kdyby do toho ticha ještě tiše nasněžilo, bylo by to úplně nejkrásnější.

Ivona Březinová (rozená Karásková), v současnosti asi nejúspěšnější česká autorka knížek pro děti. Je rodačka z Ústí nad Labem, už roky ale žije v Praze

DAVID EBEN, sbormistr, hudebník, Praha

„Místo tatínka nám koledy zahrají moji synové"

Davide, jaké budou vaše letošní Vánoce?
Na Vánoce budeme doma v Praze s rodiči manželky. Naše štědrovečerní večeře bude „standardní", žádné mimořádné akce nejsou v plánu alespoň doufám. Těšíme se na společný klidný večer, i na koledy. Dříve u nás hrával koledy na klavír tatínek, doprovázel nás, teď se toho ujme syn, který chodí na hudební gymnázium na Žižkově. Jsme rádi, že tuto roli převezme. Pár jich doprovodí snad i mladší syn (7 let) na ukulele.

Mluvil jste o standardní večeři. Co konkrétně?
Bude rybička. Ještě nevím jaká, ale rybička jistě ano a bramborový salát určitě také.

Dá se tedy říci, že si Vánoce ani v rodinném kruhu bez hudby nedokážete představit?
Koledy k Vánocům určitě patří a je jich tolik pěkných, že by byla škoda si je nezazpívat. Ale jinak si docela rádi chvíli od hudby odpočineme a snad bude přes svátky i příležitost nadýchat se čerstvého vzduchu. Snad i na hory se dostaneme, konkrétně do Krkonoš. Počkáme si na sněhovou situaci.

Vybaví se vám z dětství dárek, na který jen tak nezapomenete? První kvalitní hudební nástroj, pěkná LP deska, koloběžka, kolo…
S prvním kvalitním nástrojem jste se opravdu trefil, k jeho koupi došlo velmi kuriózním způsobem. Byl jsem ve druhém ročníku na konzervatoři a cvičil jak bylo na konzervatoři obvyklé na záchodě. Přišel tam tehdejší ředitel konzervatoře, klarinetista František Martiník, za zcela jiným účelem, a nabídl mi ke koupi svůj starší nástroj BuffetCrampon. Nabídku jsem tlumočil doma a nástroj jsem pak skutečně o následujících Vánocích dostal. Slouží mi skvěle dodnes.

David Eben, klarinetista skupiny Bratří Ebenů a sbormistr souboru Schola gregoriana pragensis, Praha

ONDŘEJ RUML, zpěvák, Jablonec nad Nisou

„Na Vánoce doma jíme šneky. Rád je upeču já, je to snadné"

Vím, že máte rád Vánoce. Kde je strávíte?
Doufám, že v zasněženém Jablonci (rozhovor je z kraje prosince pozn. aut.), loni sněhu bylo pomálu. Potřebuju ho a miluju, když je zima až praští a jdu ven. Nebo si pustím kamna či hoří krb. Taky mě těší, když prší za oknem. Vánoce mám rád i proto, že se jindy rozlítaná rodina sejde u jednoho stolu. Setkáte se, rozdají se dárky… I to je krásný zvyk, lidi si dají záležet na tom, co tomu druhému dají… Vánoce jsou o radosti.

Ondřej RumlJaký dárek by udělal radost vám?
(smích) Já mnohem raději dárky dávám, než dostávám. Někdy totiž člověk dostane dárek, který mu velkou radost neudělá. Ale stejně musí udělat takové to: „Jé, to jsem si přesně přál." Takže radši dárky dávám.

Bylo to tak i v dětství?
To jsem rozbalování dárků miloval. Ale čím jsem starší, tím víc vím, že i pro lidi okolo mě je stále těžší vymyslet pro mě pěkný dárek. A ještě to dělám tak, že když vím, že ta osoba bude mít z dárku ode mě radost, do poslední chvíle pod stromečkem není. Schovám ho třeba na půdě a napíšu morseovkou dopis. Ten musí někdo rozluštit, třeba v něm je: „Běž deset kroků na sever a patnáct kroků na jih." Tam je schránka a v ní další dopis. V něm: „Běž na půdu a podívej se za komín." Až tam dárek je a ona má velkou radost. Kdybych ho dal pod stromeček rovnou, hned by věděla, že je pro ni.

Tak vy na Vánoce děláte takové „bojovky"?
To mám od mamky. Když jsem jako dítě měl dostat autíčko na vysílačku, neleželo pod stromečkem. Bylo třeba ve špajzu.

Jak moc se ve vašich končinách dodržují vánoční tradice? Máte v Jablonci i něco, co jinde v republice nemají?
Třeba jsme pouštěli kapra do Jablonecké přehrady. Měli jsme ho tři dny ve vaně a pak šel plavat. Ale vlastně dnes už ne, ono ho to zabije. Kapři prý jsou namačkaní někde u dna tělo na tělo, ale ten chudák už se mezi ně nedostane. To jen tehdy jsme měli pocit, že mu dáváme svobodu…

Co dobrého míváte na Vánoce k jídlu? Něco tradičního?
Na Jablonecku se vaří houbový kuba, ale my ho moc nejíme. Máme něco lepšího. Mamka si asi před pěti lety v jednom časopise pro ženy četla, že typické staročeské postní jídlo jsou šneci. Jíme je ještě před polévkou jako předkrm, pak si dáme rybí polévku od naší babičky.
Šneky rád dělám, není to složité. Koupím konzervu, která se k nám dováží z Francie; v ní jsou už šneci v nálevu, uvaření. Koupím vyprané ulity, udělám bylinkové máslo, do ulity dám šneka a ucpu to bylinkovým máslem. Pak už jen posypat plech hrubou solí, aby se ulity nepřeklápěly, a zapéct.

Zpěvák Ondřej Ruml prošel soutěží Česko Slovenská Superstar. Letos na podzim vydal zdařilé jazzové i swingové CD „Ondřej Ruml zpívá Ježka, Voskovce a Wericha"

JAROSLAV UHLÍŘ, hudebník, zpěvák, autor hitů

„Kapra na Štědrý večer? To určitě ne, nechci riskovat"

Jak vypadají vaše Vánoce? Těšíte se na ně?
O Vánocích vždycky máme trošku poklus, protože už mám dvě vnoučata, kluka a holku. Ten mi trochu dělá starost, je mu šestnáct let, asi mu dám peníze, ať si sám něco koupí. Takže to bude hektické, ale budeme se snažit zachovat klid.

Jak se na ně těšíte s novou manželkou?
Výborně, řekl bych, že se na mě vztahuje takové to „Do třetice všeho dobrého". Myslím, že až napotřetí se to povedlo. Ona výborně vaří, ale letos jsem jí už řekl: „Napeč jen takové to čokoládové cukroví, co mám rád. Ostatní koupíme od firmy, která ho dělá dobře."

Jaroslav Uhlíř zpíval s dětmi v Adamově.Je něco, co na Vánoce zásadně nejíte?
Nedávám si kapra, nerad z něj vybírám kosti. V květnu bych to risknul, ale na Štědrý večer nechci zdržovat. Navíc skončit kvůli tomu právě takový den na pohotovosti, to by byla katastrofa. Ale dáváme si bramborový salát a řízky.

A hudebně to máte jak?
Já hraju na piáno a manželka, má třetí, na housle. Tak to vždycky dáváme dohromady.

Vyjdete si i do přírody krmit zvířátka?
To ani nemusíme, my bydlíme přímo u Vltavy. Žena jde na trh, nakoupí pečivo a chodí krmit labutě. Jak tam přijde ona, pokaždé se tam nahrne spousta labutí, ony už ji znají.

Jste rozený Pražák, jak vypadaly vaše dětské Vánoce? Hrály v nich velkou roli babičky?
Vždycky to bylo v žižkovském bytě. Žádný venkov, vždycky jsem byl na Vánoce doma. Ani žádná chalupa nebyla…

A jaký dárek vám udělá radost?
Každý, který mě překvapí. Musí to být překvapení.

Jaroslav Uhlíř, skladatel, klavírista, autor hudby k filmové pohádce Tři bratři, člen dua Uhlíř Svěrák

VOXEL (Martin Šafařík), mladý zpěvák žánrů pop a folk

„Vánoce si dost užiju. Máme doma dvouměsíční miminko"

Právě vás čekají první Vánoce s miminkem, čerstvě narozeným synkem. Jak vás to změnilo a změní, těšíte se?
Těším se moc, Bobánek bude mít dva měsíce. On to asi ještě moc nevnímá, ale bude to úplně jiné, protože mě čekají první Vánoce se svojí úplně novou rodinou. S takovou malou rodinkou. Dárečky už máme pořešené a jsem zvědavý, jak to ten malý bude vnímat. Ale myslím, že to buď prospinká, nebo prořve. Ale každopádně to bude pro nás velký zážitek.

Co pro něj máte za dárek?
(smích) To přeci nemůžu říct! Ale hlavně to přinese Ježíšek.

Voxel, úspěšný a oblíbený nováček české hudební scény, vydal letos své první album „ALL BOOM!" (2014, Warner Music ČR)