„Přijeli jsme k požáru v horním patře rodinného domu,“ vypráví Doležal. „Dorazili jsme tam za pár minut, ale práci nám znepříjemnil hustý kouř, proto nám nakonec nezbývalo nic jiného, než čekat na příjezd profesionální jednotky,“ pokračuje.


Tady chce poukázat hlavně na to, že kdyby byli před lety vybaveni jako dnes, měli dýchací přístroje, nemuseli na pomoc čekat a mohli ihned jednat.


„I když se nejednalo o velký požár, i tak mohly být menší škody. Proto čím víc vybavení má dobrovolná jednotka, tím líp. Jednou s tím mužete někomu zachránit i život,“ ukončuje velitel Doležal.

O Kozlův počin hlasujte ZDE