Čin podle obžaloby vymyslel Ondřej Roth, který věděl, že u bratr jejich kamaráda má doma uložené peníze. Po vraždě chtěli oběti sebrat klíče, které se také u Rotha našly. Samotnou vraždu spáchal Štrob, který se před soudem k činu doznal. Tvrdil, že jej k tomu navedl Roth, který jej dlouhá léta šikanoval. Roth naopak veškerou vinu popřel a hájil se tím, že vše bez jeho vědomí spáchal Štrob.

Podle státní zástupkyně důkazy svědčí pro to, že Štrob opravdu byl pod vlivem svého kamaráda. Ovšem nikoli pod tak velkým, aby si nedokázal uvědomit, co dělá.

 

 

 

Okolnosti případu

Až 15 let vězení hrozí dvojici mladíků z Klášterce nad Ohří. Včera proti nim začal proces před ústeckým krajským soudem. Ondřej Roth a Ladislav Štrob letos 28. března vylákali Tomáše Potomského do parku a zavraždili.
Chtěli tím získat klíče od bytu a ukrást několik desítek tisíc korun. Pobodaný mladík stačil, než zkolaboval, zavolat záchrannou službu.
Podle obžaloby 28. 3. dopoledne v Klášterci nad Ohří vylákal Roth oběť na břeh řeky Ohře poblíž jezu v Zámeckém parku.

Zde Potomského kolem 12.43 hod. Štrob na smluvený signál, který mu dal Roth, opakovaně bodl kuchyňským nožem a způsobil mu tři bodné rány.
Rány zasáhly cévy a žíly. To vedlo k těžkému šoku ze ztráty krve. Roth mu podle obžaloby prohledal kapsy, odcizil mobilní telefon a klíče od bytu. Chtěli tím získat nejméně 40 000 Kč.
Potomský druhý den 30 minut po půlnoci na oddělení ARO Nemocnice Kadaň zemřel.
Obžalovaní se snažili tři hodiny soud přesvědčovat, že to byl ten druhý, který vše zinscenoval. Oba se k soudu dostavili se zápisky, ze kterých při své výpovědi recitovali.
Páni vrazi
Roth o komplicovi hovořil jako o „panu Štrobovi“, ačkoliv se znali od dětství. Podobně Štrob nazýval komplice „pan Roth“. Štrob se přiznal, že vzhledem k psychickým problémům si potají sehnal před odjezdem k soudu ve vazbě nějakou uklidňující látku.
Zástupce ředitele litoměřické věznice František Zedek uvedl, že lidem ve vazbě se léky ordinují na celý den. Nelze vyloučit, že někdo Štrobovi poskytl svůj lék. Okolnosti věznice prošetří.
Ačkoliv se jednalo o vraždu, až komediálně působilo, jak Štrob vznášel námitky a říkal úvodem na začátku každé věty „je zajímavé“ nebo „je zarážející“, jako by se jednalo o školometskou disputaci.
Roth obviňoval Štroba z hráčské vášně, prý v ruletě utrácel před vraždou velké peníze od 1500 do 3000 za jeden den. Roth zdůraznil, že Štrob byl nevyrovnaný, měl násilnické sklony a bál se, že otec přijde na to, že prohrál všechny peníze z vkladní knížky.
Samaritáni
Roth tvrdil, že zavolal záchrannou službu k pobodanému Tomášovi. Ale v hlasovém záznamu tísňového volání poznala Marcela Potomská, sestra zavražděného, hlas bratra. Až později volal Roth z mobilu na policejní linku 158, oznámil, že pobodali kamaráda.
Oběť měla ještě tolik sil, aby uběhla několik metrů směrem k jezu a oba násilníci nebyli schopni svou vražednou misi dokončit. Vliv na to mohl mít i svědek, rybář, který byl u jezu, kam krvácející mladík běžel.
Roth a Štrob se před soudem přeli, kdo byl ten hodný, který umírajícímu chlapci se snažil nakonec i pomoci.